Bída prohlížečů na Macu

Michal Rada

• Stále více času trávíme v prohlížečích
• Přístupnost webu i jeho prohlížeče je stále zásadnější téma
• A bohužel ani v roce 2026 neexistuje jednoduché řešení

Mám rád svůj MacBook. Mám rád i Parallels a na něm běžící Windows, ostatně, nic jiného mi nezbývá. Ale samozřejmě hlavním systémem je MacOS. Pojďme se v roce 2026 podívat na to, jaké máte možnosti, když trávíte většinu svého pracovního i osobního času ve webovém prohlížeči a jste nevidomí. A slabší povahy rovnou upozorňuju, připravre si papírové kapesníčky, bude to trága.

Máme za sebou čtvrtinu jedenadvacátého století, my nevidomí můžeme dnes díky umělé inteligenci číst v restauraci jídelní lístky v japonštině, koukat se po holkách a zkoumat jejich šik oblečení, rozpoznat o jaký typ dubu jde v lese a nebo hrát FPS střílečky. To všechno a mnohem víc dnes umožňují moderní technologie. Ale procházení webových stránek na Macu, je stále stejně tragická záležitost, jako před deseti lety. A co je zajímavé? Není to díky webům samotným. V rámci WMAA a přístupnosti obecně se postupně daří dělat web a jeho obsah stále přístupnějším. Co je to ale platné, když prohlížeče jsou upřímně na pár facek?

Jsem hodně produktivní člověk a vy, co mě znáte, tak víte, že jsem takový technologický maniak. Mám aplikaci vlastně skoro úplně na všechno. S postupem času jsem si prošel taková ta klasická období, co si člověk neudělá, to nemá. Potom období typu všechno potřebuji mít v nějaké aplikaci, abych to mohl rychle spouštět. Pak samozřejmě také období mobilních jednorázových aplikací. A nakonec jsem se vrátil ke starému dobrému sdílenému prostředí, kterým je stále ještě web. Webové aplikace dnes umožňují spoustu věcí a když náhodou něco neumí, tak určitě najdete způsob, jak buď najít alternativu, nebo si to třeba s využitím umělé inteligence sami nějak naprogramovat či přizpůsobit. Zkrátka a dobře, i svůj produktivní pracovní život architekta, legislativce a odborníka na digitalizaci. trávím v prohlížeči. Ano, Word je bohužel stále ještě součástí mého pracovního workflow. I když poslední dobou, vzhledem k jeho narůstajícím funkcím, se sním s odečítačem obrazovky pracuje čím dál tím hůř. Ale zbytek ten už dnes dělám někde na webu. Takže bez nadsázky se dá říct, že webový prohlížeč je pro mě nejen konzumace online obsahu, ale také můj hlavní pracovní nástroj. O tím horší budou pak následující řádky, kdy se naprosto kriticky a upřímně, někdy až sebemrskačsky , společně podíváme na možnosti webových prohlížečů ve čtvrtině 21. století na Macu, tedy na platformě, o které sám Apple tvrdí, že je nejpřístupnější desktopovou platformou na světě. Mimochodem všimli jste si, že tohle tvrzení zhruba před dvěma lety nenápadně zmizelo z oficiálních stránek Apple? Není se co divit, těch stížností na přístupnost je docela dost. Koho by to zajímalo, je k tomu hromada článků a příspěvků na AppleVis a nebo se může podívat na některé ze starších mých audio podcastů na mém YouTube kanálu. Ale nebudeme se zde zabývat minulostí, ale současností. Tím, jaké webové prohlížeče máme k dispozici letos a jestli a jak se musíme vypořádat s jejich problémy, které v řadě případů souvisejí s jejich přístupností.

Než se pustíme do hodnocení

Na první pohled se to tak nemusí zdát, ale zrovna na Macu je webový prohlížeč tak skoro součástí jádra operačního systému. Nejde jen o to, že hlavní vykreslovací technologií webu je WebKit od Apple, ale také o to, jakým způsobem webový prohlížeč ve skutečnosti v systému funguje. U Windows je to zcela oddělený nástroj, který si může v systému dělat, co chce. Mac OS je přece jen původně Linuxová záležitost a i když dnes už z Linuxu zbylo jen málo co, některé základní principy stále přetrvávají. Jako například to, že když je na něco nějaká systémová knihovna, tak jsou externí aplikace nucené tu systémovou knihovnu využít. To se týká vykreslovacího jádra webového obsahu, ale také přístupu k některým systémovým službám, jako jsou například služby odečítače VoiceOver. Takže když budu dále popisovat problémy s přístupností, tak není úplně jednoduché zjistit, jestli na vině je vývojář webového prohlížeče nebo Apple s jejich systémovou knihovnou, a nebo to, že prostě webový prohlížeč využívá nějakou nesystémovou knihovnu uživatelského rozhraní, která prostě s odečítačem obrazovky komunikovat nemůže, protože to Apple nativně nedovolí. To nás, koncové uživatele, ale vlastně nemusí zajímat. My bychom měli mít na výběr z několika přístupných prohlížečů. Ano, kombinací všeho toho, co se dočtete dále, dostanete jakžtakž přístupné prostředí, ale rozhodně to není hit paráda a budete muset dělat kompromisy.

Co od webového prohlížeče chci a vy byste měli chtít taky?

• Přístupný web: Vše se vypisuje a vykresluje graficky tak, jak má a vypadá to tak, jak designer zamýšlel. Pro nás je to přístupné takovou formou, abychom s tím s VoiceOverem dokázali stoprocentně pracovat. Tlačítka tlačítkají, odkazy odkazují, nadpisy nadepisují a výběry vybírají.
• Přístupné UI samotného prohlížeče: Asi 80 procent celé plochy prohlížeče zabírá samotná webová stránka a zbytek je většinou horní část s uživatelským rozhraním, jako je panel s adresou, klasická tlačítka typu Zpět, Vpřed, Sdílet apod a pak speciální funkce související už s konkrétním prohlížečem, jako jsou tlačítka rozšíření, různé postranní panely, panely záložek, panel s otevřenými panely apod. A tady to nebude mnohdy veselé čtení
• Rychlá navigace po celém prohlížeči: Asi každý zná základní rychlou navigaci po obsahu webu, jako jsou klávesy H pro nadpisy, B pro tlačítka nebo K či L pro odkazy apod. Ale my se chceme rychle pohybovat i v těch částech prostředí, které nám přináší funkce prohlížeče, takže třeba profláklé klávesové zkratky, jako CMD+L (CTRL+L na Windows) pro pole adresy, CMD+D (CTDL+D na Windows) pro uložení do oblíbených apod.
• Přístupnost i u rozšířených funkcí prohlížeče, třeba v historii, při editaci záložek a nebo v rámci různých rozšíření
• Přístupné, srozumitelné a rychle nalezitelné nastavení, na což se dost často tak trochu zapomíná

Safari: Nativní, ale dělá problémy

První volbou je asi Safari. Apple sám o Safari říká, že je to nejpřístupnější prohlížeč a ono je to svým způsobem pravdivé tvrzení. Samotnou přístupnost jádra WebKitu hodnotit nebudu, protože ta je do jisté míry právě závislá na tom, v jakém nástroji se vám obsah zobrazí. Bohužel ale, zatímco pokud si webovou stránku otevřete třeba v rychlém náhledu, kde všechno funguje dobře, tak v Safari to už zase tak dobře nefunguje, což si řekneme dále. Ale začněme těmi výhodami. Skvělé je, že Safari prakticky jako jediný webový prohlížeč má správně otagované jednotlivé části uživatelského rozhraní, takže se dá navigovat i v rámci nástrojů přístupnosti. Safari se tak po jednotlivých důležitých částech rozhraní okna webového prohlížeče dá pohybovat prostřednictvím málo známé a dost podceňované klávesové zkratky VO+J, což hodně urychlí přeskakování sekcí. Navíc Safari má každý prvek UI označený správnými labelem, takže jako v jediném vám v něm budou fungovat takové ty uživatelské VoiceOver vychytávky, jako jsou uživatelská místa v okně a nebo aktivní body pro rychlou navigaci a přeskakování.

V posledních letech ale i Safari na Macu má svoje problémy, které bohužel zasahují už do přístupnosti. Tři roky si v jednotlivých verzích Safari všichni napříč celým světem, kdo užívá VoiceOver, stěžují na to, že se v celé řadě případů prostě do odečítače nedostane informace o webové stránce a jediný způsob, jak to vyřešit, je neustále restartovat odečítač obrazovky. A to fakt nechcete. Taková ta loterie, kdy máte možnost 50 na 50, jestli se vám webová stránka skutečně načte nebo nenačte, je prostě natolik frustrující, že i řada nevidomých uživatelů od Safari postupně odchází.

To je ale docela škoda, protože Safari má opravdu zajímavé funkce, které jsou navíc dobře integrované se zbytkem systému. A pak je tu pochopitelně síla ekosystému Apple, kdy například odkazy, které s vámi někdo sdílí ve zprávách, se vám budou ukazovat jenom v panelech Safari a do jiného webového prohlížeče je logicky prostě nedostanete.

Mimochodem, že jde o problém samotného prohlížeče Safari, můžete poznat i z toho, že pokud si přes stejné vykreslovací jádro necháte zobrazit webovou stránku v jakékoliv jiné aplikaci, nebo třeba v rychlém náhledu, tak všechno skvěle funguje a vždycky se načte. Takže problém bude skutečně někde v Safari. A protože ho Apple vesele několik let ignoruje, tak je buď tak závažný, že nemá cenu ho opravovat a nebo ani sami tvůrci netuší, proč se tohle děje.

Chrome: První, ale zdaleka ne nejlepší

Chrome je stále nejpoužívanějším prohlížečem na světě. Je to také kvůli tomu, že je prakticky předinstalovaný skoro ve všech telefonech s Androidem. A na chromeboocích z Chrome OS rozběhnout jiný webový prohlížeč není nic jednoduchého, neřku-li že to ve starších verzích prakticky vůbec nejde. Navíc tyhle statistiky tak trochu motají dohromady Chrome jako prohlížeč a Chromium jako vykreslovací jádro, což je vtipné, protože i čtvrtý nejpoužívanější prohlížeč na světě, Microsoft Edge, je ve skutečnosti Chromium jako Chrome, jenom obalený jiným uživatelským rozhraním.

Chrome sám o sobě není špatný a třeba na Windows ho preferuju jako výchozí prohlížeč, protože má neuvěřitelné množství různých zajímavých a hlavně funkčních funkcí. Navíc přístupnost jeho uživatelského rozhraní v rámci Windows je velice dobrá. A má neuvěřitelně obrovské možnosti rozšíření prostřednictvím rozšíření určených pro Chrome.

Ale na Macu to je bohužel něco jiného. Uživatelské prostředí na Macu má do přístupnosti daleko. Což o to, většina věcí je popsaná a to dokonce někde i o trochu lépe než na Windows. Ale bohužel neexistuje jednoduchý způsob, jak se v uživatelském prostředí Chromu pohybovat. Máme tu jenom několik základních výchozích klávesových zkratek, jako přeskok do panelu s adresou. Ale třeba na panel s oblíbenými už se ani z VoiceOver přes klávesovou zkratku nedostanete, protože klávesová zkratka sice zareaguje, ale fokus odečítače obrazovky se okamžitě vrátí na předchozí prvek. Bohužel ani přepínání přes tabulátor a shift tabulátor vám moc nepomůže, protože tady pro změnu Chrome prochází úplně všemi prvky po sobě. Ne jako třeba na Windows, kde pokud sjedete do lišty záložek nebo lišty panelů, tak se pak můžete pohybovat šipkami. Na Macu ne, tabulátor vás nedostane jen do navigovatelné lišty záložek, ale nejdřív do lišty záložek a pak hezky jednu po druhé na konkrétních záložkách. Chraň vás ruka páně mít v záložkách pak ještě nějaké složky nebo nedej bože skupiny, protože to si ten tabulátor můžete k prstu rovnou přilepit. Takže nějaký sofistikovaný pohyb je docela horor.

No a aby těch problémů s přístupností nebylo málo, tak v posledním roce se objevují problémy i s přístupností obsahu. Nikdo netuší, čím to může být a dokonce ani Google si s tím zatím neporadil, přestože už dvakrát slíbil nápravu. V některých situacích na rozsáhlejších webových stránkách se vám může ztrácet nebo náhodně přesouvat fokus. To si takhle přes klávesu VO + šipka doleva a doprava. Procházíte celou stránku a najednou zjistíte, že jste někde úplně jinde. Například po odkazu vás to přesune na další odkaz nebo další nadpis. A to i přesto, že je mezitím ještě spousta statických i dynamických prvků. Boj je potom najít něco v rozsáhlé stránce, která obsahuje tlačítka a k nim třeba vázaný text. To funguje také tak v polovině případů. A Tak prostě musíte stránku nejdřív poznat, abyste věděli, že To vůbec něco přeskočilo. To v praxi znamená, že si sice myslíte, že je všechno úplně přístupné, ale můžete takhle krásně přijít o poměrně důležité části stránky. Řešení to úplně nemá, protože ani chození kupříkladu po formulářových prvcích se nechová úplně konzistentně. Ostatní prohlížeče to nedělají, takže to vypadá na chybu přímo v Chromu, nikoliv ve vykreslovacím jádře. Ale kdo ví? Ostatně o složitosti problému vypovídá i to, že už přes rok je to otevřený issue, který mimochodem už asi třikrát změnil řešitele v Google.

Ale nebýt tohohle problému s přístupností obsahu, která ovšem dokáže člověka rozvzteklit do zelena, když hledáte na stránce něco, o čem stoprocentně víte, že tam je, jenom vy se k tomu nemůžete dostat, tak by byl Chrome skvělou alternativou. Dnes už dávno neplatí, že je takový hodně pažravý na paměť a na prostředky a ty problémy s přístupností v uživatelském rozhraní se dají vyřešit tak, že si prostě daný ovládací prvek najdete přes hledání. Pak tu máme ještě samostatnou kapitolu a to jsou uživatelská rozhraní jednotlivých rozšíření. Tady je to bohužel závislé přímo na vývojáři.

Firefox: Hořící liška zrovna pro přístupnost zapálená moc není

No a teď za mě asi největší zklamání a to je Firefox. O tomhle prohlížeči komunita nevidomých hovoří již vlastně několik desítek let, protože vzhledem ke způsobu jeho vývoje a vzhledem k tomu, že celá řada odborníků, kteří se zabývají přístupností, ale třeba i tvorbou odečítačů obrazovky, přešla do Mozily, jsem od toho čekal hodně. No a bohužel jsem byl docela zklamán.

Samotné jádro prohlížeče asi není úplně špatné. Za několika hodinové testování jsem nenarazil na větší problémy s přístupností, až snad třeba na takové maličkosti jako neschopnost pracovat s nativním HTML prvkem typu výběr data, ale to je u všech prohlížečů stejné. Co mě ale zklamalo, je uživatelské rozhraní. Je to nedodělaná práce se spoustou chyb a spoustou naprosto nesmyslných prvků, které navíc nemají příznak, aby je odečítač ignoroval. Takže v samotném uživatelském rozhraní je třeba několik sbalovacích panelů, které ale ve skutečnosti nejsou zbalovací a člověk to prostě musí až pochopit praxí.

Z nějakého poměrně nepochopitelného důvodu pak na spoustě ovládacích prvků na samotné webové stránce prostě nefunguje kontextové menu, které těsně předtím, než se zobrazí, přesune fokus někam jinam. Vy si tak myslíte, že si kopírujete odkaz, na kterém právě stojí fokus VoiceOver, a teprve ve schránce zjistíte, že je to vlastně vcelku jiná adresa z úplně jiného odkazu. Kapitola sama pro sebe je pak kontextové menu na obrázcích. To si prostě dělá, co chce, a trochu to podezírám, že zatím je nějaký náhodný generátor funkcí, které se prostě vždycky po otevření kontextového menu zvolí, nehledě na to, co si uživatel přál výběrem v položce. To je samozřejmě vtip (tedy aspoň doufám), ale docela to tak působí.

Brave, Vivaldi, a ti ostatní

Tady budu bohužel docela stručný. Na tyhle prohlížeče s VoiceOverem prostě rovnou zapomeňte. Některé z nich nemají přístupné uživatelské rozhraní, kde třeba chybí popisy klíčových prvků. Nebo v nich také skáče focus dost nepředvídatelným způsobem. No, a dokonce v případě některých není přístupné ani vykreslovací jádro. To pokud se vývojáři pod rouškou pochybného souladu s bezpečností uchýlili k tomu, že si prostě vytvořili jádro vlastní.

Ale tyhlety problémy s kompatibilitou a s tím, jak vypadají a chovají se webové stránky v těchto menších prohlížečích, mají všichni. Nehledě na to, na jaké platformě je využívají, takže nás to tak úplně nemusí trápit.

Navíc, zakázat ovládání klávesnicí i kdyby ho stránka podporovala s vysvětlením, že ho může zneužít mallware, to je teda fakt majstrštyk. No nic, jistě existuje nějaký alternativní vesmír, kde to třeba smysl dává.

iCab: Přístupný, ale tak trochu jen pro kutily

Sám pak hodně rád používám alternativu, a to iCab Web Browser, který má jako motto „Internet Taxi for macOS“. Je to webový prohlížeč postavený na dvoujádrové technologii, tedy používá WebKit a zároveň ještě vlastní zpracování, takže s obsahem webu problémy s přístupností nejsou. I uživatelské rozhraní je dobře přístupné a prakticky se mu nedá nic vytknout. Ono to totiž všechno nějak funguje, ale… Mimochodem, ten důvod, proč je to přístupné, je proto, že se tomu vývojář aktivně věnuje. Asi nejsem sám, kdo s ním o tom komunikuje, ale musím s velkou pochvalou říci, že prakticky všechny i moje postřehy z oblasti přístupnosti vývojář poměrně rychle zapracoval. A to jak do desktopové, tak i mobilní verze. Prohlížeč má, jako řada jiných, také svou mobilní verzi.

Říkal jsem, že to nějak funguje, ale… A právě to ale může leckoho odradit. Já jsem takový technomaniak, takže mě to vlastně nevadí, i když na Macu už je přeplácanost uživatelského rozhraní a toho, co všechno si můžete nastavit, už taková, že se s ním prostě nepracuje úplně dobře. Ale hlavní výhodou a zároveň hlavní překážkou pro používání, zejména námi, je jeho přizpůsobitelnost. Doslova si tam můžete nastavit úplně cokoliv, od tlačítek na nástrojové liště až po to, jaké položky bude zobrazovat menu, když… něco.

skvělé pro člověka, který vidí, protože ten nemusí procházet jednotlivé ovládací prvky a tak si prostě všechno nastaví tak, jak mu to vyhovuje na prst nebo na kurzor myši. Trošku problematické pro nás, kteří tuhle možnost na Macu moc nemáme a tak zatímco na mobilní verzi se přeci jenom dá využít nějaká prstová paměť, tak v desktopové verzi, pokud si to opravdu vymazlíte, jako jsem to udělal já, tak dostanete sice naprosto úžasný prohlížeč s neuvěřitelnými funkcemi, ale bohužel také neuvěřitelně neovladatelný.

Čekáte závěr? Nebude.

Pokud jste ode mě čekali nějaký objev typu 100% přístupný prohlížeč, který splňuje všechny výše uvedené požadavky, tak vás prostě musím zklamat. Sám jsem dalek toho, abych zrovna v téhle kategorii také nějak hodnotil. Já nějaké osobní preference mám, ale upřímně řečeno, kdyby se mě někdo zeptal, jaký prohlížeč má používat, tak kromě Firefox a těch, o kterých jsem psal výše, že to s nimi prostě nemá cenu, bych mu asi doporučil naučit se používat všechny prohlížeče najednou. Každý má něco a nedá se říct, který je přístupný a který ne. Nedá se ani říct, se kterým se s odečítačem obrazovky lépe pracuje.

Možná někomu nebudou drobné chyby v přístupnosti uživatelského rozhraní vadit, protože prostě jen konzumuje webový obsah a tak si jich ani nevšimne. Já jsem na tom asi trošku hůř, protože od prohlížeče prostě chci víc.

A tak vám prostě rozhřešení nedám a ponechám toto hodnocení dále bez komentáře. Je to na vás.