Tipy & triky
před 2 roky 15.12.2023

Astronomie bez překážek: tipy pro astronomické vzdělávání nevidomých a slabozrakých

Petr Dušek

Před nějakým časem mě oslovil zvídavý pracovník z jedné hvězdárny s otázkou „Jaké zkušenosti máte s vytvářením astronomických programů pro nevidomé?“ Na první pohled by se mohlo zdát, že reagovat na tuto otázku může být snadné. Odpovědi typu „Mám bohaté zkušenosti“, „Bez komentáře…“ či „Mám nádherné a významné zkušenosti“ by asi nikoho příliš neuspokojily. Uvědomuji si, že za tímto dotazem se skrývá hlubší zájem a zvědavost, proto se s vámi pokusím podělit o mé zkušenosti šířeji a hlouběji.

Pouze pro nevidomé?

Nevidomost je stav, kdy člověk má velmi omezenou nebo žádnou schopnost vidět. Tato schopnost může být omezena či zcela ztracena od narození, nebo v průběhu života. V důsledku různých příčin – úrazu, nemoci, stárnutí atd.; protože zrak člověka je ohrožen ve všech fázích života.

Samotný pojem „nevidomý“ je v současnosti společensky sice relativně přijatelný, nicméně s ohledem na historické a jiné kontexty může být jeho používání komplexnější. Víceméně je někdy ohleduplnější alternativou k pojmu „slepý“ [1] či jiným označením. Nicméně v praxi se velice často setkávám s tím, že astronomičtí vzdělavatelé problematiku astronomického vzdělávání osob se zrakovým postižením zužují pouze na nevidomé, tedy lidi zcela prakticky beze zraku; na lidi s jinými poruchami vidění, byť závažnými, zapomínají.

Podobné zužování perspektivy je bohužel častým problémem v mnoha oblastech vzdělávání a přístupnosti. Může to být způsobeno neznalostí problematiky, omezenými zdroji nebo úplně jiným faktorem. Avšak je důležité chápat, že osoby s různými poruchami vidění – potažmo stupni zrakového postižení – mohou mít různé potřeby a zkušenosti, a tudíž by měl být astronomicko-vzdělávací program co nejvíce inkluzivní.

Proto je vhodnější hovořit spíše o poruchách vidění, se kterými souvisí nějaká míra zrakového postižení. Klasifikace poruch vidění či zrakového postižení se liší podle zdrojů – např. Mezinárodní klasifikace nemocí 11 (2018) (International Classification of Diseases) rozděluje poruchy vidění do dvou skupin, na poruchy vidění na dálku a na blízko [2]:

  • Poruchy vidění na dálku:
    • Lehká – zraková ostrost horší než 6/12 až 6/18.
    • Středně těžká – zraková ostrost horší než 6/18 až 6/60.
    • Těžká – zraková ostrost horší než 6/60 až 3/60.
    • Slepota – zraková ostrost horší než 3/60.
  • Zhoršení vidění do blízka: Zraková ostrost do blízka horší než N6 nebo M.08 na 40 cm.

Diagnosticky lze hodnotit další proměnné (nejen zrakovou ostrost) – kontrastní citlivost (šeroslepost), schopnost rozlišovat barvy, vnímání hloubky, schopnost lokalizovat, fixovat předměty, sledovat pohyb… [3]

Míra zrakového postižení se odvíjí od mnoha různých aspektů, mezi něž patří například možnosti prevence a léčby, možnosti využití zrakové rehabilitace, možnosti využití pomůcek (brýlí, bílých holí atd.), potíže jednotlivce s nepřístupným prostředím, dopravními službami či informacemi. [1]

Zkušenosti

I někteří významní astronomové dříve či později, více či méně se potýkali se zrakovým postižením. Jmenovitě například Galileo Galilei (1564 – 1642), James Gregory (1638 – 1675), Richard z Wallingfordu (1292 – 1336), William Campbell (1862 – 1938), Leonhard Euler (1707 – 1783), Edwin Frost (1866 – 1935), Kent Cullers (1949 – 2021) a další. Avšak astronomie bezpochyby zajímala a zajímá také mnoho nevidomých a slabozrakých neprofesionálů.

Jaká je zkušenost nevidomých a slabozrakých s astronomií? Je důležité si uvědomit, že mnoho nevidomých a slabozrakých osob může mít různý zájem o vesmír a jeho tajemství. S astronomií se lidé se zrakovým postižením, podobně jako lidé bez zrakového postižení, setkávají v rámci různých typů vzdělávání – populárního, zábavného, formálního, sociálně-kulturního aj. V nějaké podobě se již děti s astronomií setkávají také v různých školních předmětech – například v hodinách fyziky, chemie, zeměpisu, biologie, ale i dějepisu či literatury.

Nevidomí a slabozrací s vhodným přístupem, nástroji a podporou mohou být stejně zapojeni do vzdělávací či populárně-naučné astronomie jako kdokoli jiný – a to dokonce i na hvězdárnách, v planetáriích či v muzeích.

Jaká je zkušenost hvězdáren, planetárií a dalších organizací se vzdělávací či populárně-naučnou astronomií pro nevidomé a slabozraké? Není jednoduché na takovou otázku odpovědět. Přestože se zdá, že v posledních letech se některé hvězdárny, planetária a další organizace začaly více zaměřovat na zpřístupnění svých služeb a vzdělávacích programů nejen pro osoby se zrakovým postižením, takové snahy zatím působí velmi váhavě a často ne zcela profesionálně. Zásadní iniciativy přichází zejména v souvislosti s následujícími aspekty:

  • Snahy jednotlivců
    • Mnoho průlomů v oblasti bezbariérové astronomie bylo dosaženo díky vášni, vědomostem a odhodlání jednotlivců.
    • Jednotlivci často vyvíjejí unikátní metody a přístupy, které mohou inspirovat širší společnost k adopci a rozšiřování těchto metod.
  • Globální hnutí pro inkluzivní vzdělávání
    • V oblasti vzdělávání je stále více rozpoznávána potřeba inkluzivity a diverzity. Inkluzivní vzdělávání vede k většímu uvědomění o potřebách a schopnostech všech zúčastněných (především studentů).
    • Hvězdárny, planetária a další vzdělávací subjekty reagují na tuto potřebu tím, že vytvářejí programy a expozice vhodné pro všechny návštěvníky, včetně těch se zrakovým postižením.
  • Technologický pokrok
    • Přístupnost webových stránek a mobilních aplikací: Přístupné webové stránky a mobilní aplikace umožňují uživatelům se zrakovým postižením snadný přístup k astronomickým datům, novinkám a vzdělávacím zdrojům.
    • 3D tisk: Tato technologie umožňuje tvorbu modelů vesmírných objektů, které mohou lidé s postižením zkoumat hmatem – například modely planet, hvězdných soustav, galaxií…
    • Různé asistivní technologie: Pomocí speciálního softwaru, hardwaru a dalších pomůcek, jako jsou speciální lupy, čtečky obrazovky, hmatové tablety a další, mohou nevidomí a slabozrací lidé komunikovat a získávat různé informace (včetně astronomické).
  • Public Relations (PR)
    • PR, čili vztahy s veřejností, hrají klíčovou roli v propagaci a zviditelňování snah o bezbariérovou astronomii a inkluze zrakově postižených jedinců. Efektivní PR mohou:Zvýšit povědomí: Veřejnost může být překvapená zjištěním, jaké možnosti a zdroje existují pro zrakově postižené v oblasti astronomie. A právě PR mohou tyto informace šířit.
    • Měnit postoje: Některé osoby mohou mít předsudky nebo nesprávné představy o tom, co zrakově postižené osoby mohou či nemohou dělat. Dobře cílená PR kampaň může měnit tyto názory a zdůraznit schopnosti a možnosti lidí s postižením.
    • Získat podporu a sponzorství: Aby bylo možné financovat projekty bezbariérové astronomie, je často nutné získat externí podporu. Dobré PR mohou upoutat pozornost potenciálních sponzorů a dárců.
    • Zapojit komunitu: Komunikací a osvětou mohou PR podněcovat místní komunity k většímu zapojení, ať už dobrovolnictvím, darováním prostředků nebo účastí na akcích.
    • Podpořit spolupráci: Šířením informací o úspěšných projektech a iniciativách mohou PR povzbudit další instituce, vědce a vzdělavatele k tomu, aby se začali věnovat bezbariérové astronomii.
    • Rozšiř dosah: Díky sociálním médiím, tiskovým zprávám a jiným PR nástrojům mohou organizace sdílet své úspěchy a postupy s celým světem, což umožňuje dalším organizacím a komunitám inspirovat se a adaptovat různé strategie.

Všechny tyto aspekty společně tvoří komplexní přístup k bezbariérové astronomii, umožňující zrakově postiženým lidem objevovat krásy vesmíru a podílet se na vědeckém poznání.

Tvorba programu

Hvězdárny, planetária, muzea, hvězdářské kroužky, školy a další subjekty vytváří pestrou škálu různého astronomického programu. Pokud chtějí vytvářet astronomický program také pro nevidomé a slabozraké, v podstatě mají dvě možnosti:

  • Vytvářet inkluzivní program
  • Vytvářet program speciálně určený jen pro nevidomé a slabozraké

Obě možnosti mají své relativní klady a zápory. Racionální zvažování inkluzivního designování je klíčové, zejména v kontextu vzdělávání a informačních služeb. Podívejme se na obě možnosti podrobněji.

Tvorba inkluzivního programu

Výhody

  • Inkluzivnost: Umožníte, aby se osoby se zrakovým postižením zapojily do mainstreamových aktivit a interakcí s lidmi bez zrakového postižení. To může podpořit vzájemné pochopení a integraci.
  • Ekonomičnost: Místo tvorby zcela nového programu může být nákladově efektivnější upravit stávající program. Ale nemusí to platit vždy.
  • Flexibilita: Můžete sloužit širšímu spektru účastníků najednou. Zejména pokud se (dříve nebo později) soustředíte také na další cílové skupiny.

Nevýhody

  • Obecnost: Některé aspekty programu nemusí plně vyhovovat specifickým potřebám nevidomých a slabozrakých.
  • Kompromisy: Mohou nastat situace, kdy budete muset dělat kompromisy, které mohou mírně snížit kvalitu zážitku některých účastníků.

Tvorba programu speciálně určeného jen nevidomým a slabozrakým

Výhody

  • Specializace: Program může být zcela navržen tak, aby vyhovoval specifickým potřebám a zájmům zrakově postižených. To může znamenat hlubší a bohatší zkušenost pro účastníky.
  • Experimentování: Mohou být zkoumány a používány inovativní techniky a metody, které by mohly být jinak příliš specifické.

Nevýhody:

  • Segregace: Vytvářením speciálního programu pro zrakově postižené vzniká riziko negativně vnímané segregace od hlavního proudu (což může být chápáno jako rozdělování skupin).
  • Náklady: Vytvoření zcela nového programu může být nákladnější, pokud nevyužíváte stávající zdroje nebo pokud potřebujete specifické zdroje.

V konečném důsledku je rozhodnutí o tom, kterou cestou se vydat, závislé na konkrétních cílech, zdrojích a okolnostech organizace. Samozřejmě lze zvážit i kombinaci uvedených možností.

Důležité je získávat zpětnou vazbu od cílové skupiny již během rozhodování o tom, jaký přístup je pro ně nejlepší.

Doporučení pro astronomické vzdělavatele

Tvorba vzdělávacího programu v oblasti astronomie pro osoby se zrakovým postižením vyžaduje zvláštní pozornost, citlivost a inovativní přístup. Zde je několik doporučení, která by mohla pomoci astronomickým vzdělavatelům:

  • Vzdělávejte se a vzdělávejte svůj tým: Porozumění rozsahu a spektru zrakových postižení je klíčové. Před tím, než se pustíte do vytváření programů, věnujte čas porozumění specifikům různých typů zrakových postižení. To může zahrnovat konzultace s odborníky v oblasti zrakových postižení, osobní setkání s lidmi se zrakovým postižením, vzdělávací semináře, školení atd. S cílem lépe rozumět potřebám různých skupin.
  • Uživatelská centricita: Vždy mějte na mysli potřeby a očekávání vašich uživatelů (účastníků). Kvalitativní (především kvalitativní) a kvantitativní průzkumy jsou nástroje, které můžete využít k pochopení těchto potřeb. Mnoho dalších užitečných metod uvádí portál 100metod.cz.
  • Bezpečnost: Bezpečnost účastníků je na prvním místě. Zajištění přístupného a bezpečného prostředí je klíčové. To zahrnuje zajištění bezbariérového přístupu, jasné značení a dostatečnou asistenci pro ty, kteří ji potřebují.
    • Pozor na mechanická zařízení! Nevidomý nevidí dalekohled (či protizávaží) otáčející se kolem své osy (možný úraz hlavy, očí…), převody (možný úraz prstů, zamotání vlasů či oblečení).
    • Pozor na elektrická zařízení! Mnozí zrakově postižení se rádi dotýkají předmětů – nenalézají se na některých přístrojích nechráněné el. spoje?
    • Pozor na mráz! Námraza (možné uklouznutí), kovové předměty (možné
      přimrznutí).
    • Pozor na další nebezpečné prvky hvězdárny! Absence zábradlí (možný pád), neobvyklá schodiště (možný pád), nízké vstupy či stropy (možný úraz hlavy).
    • Pozor na překážky mimo slepeckou hůl! Může se jednat třeba o již zmíněné dalekohledy, ale také různé cedule, věšáky, vyvýšené odpadkové koše atd.
    • Pozor na poškození zraku optickými pomůckami, zejména při pozorování Slunce! Někteří zrakově postižení používají lupy či malé dalekohledy.
  • Jednoduchost a srozumitelnost: Složité a překombinované astronomické programy mohou být pro uživatele matoucí. Vždy se snažte o jednoduchý a intuitivní design.
  • Flexibilita: Vzdělávací program by měl být navržen tak, aby byl schopen růst a měnit se podle měnících se potřeb a technologií.
  • Udržitelnost: Myslete na budoucnost. Vzdělávací program by měl být navrženy tak, aby byly snadno aktualizovatelný a udržovatelný.
  • Přístupnost: Ujistěte se, že vaše služby jsou přístupné i uživatelům s různými jinými hendikepy.
  • Zvažte individuální potřeby: Uvědomte si, že každý člověk je jedinečný a má různé potřeby a schopnosti. Flexibilita a ochota přizpůsobit se individuálním potřebám mohou být klíčové.
  • Konzistence: Konzistentní služby pomáhají účastníků lépe se orientovat a důvěřovat vašim službám.
  • Zpětná vazba: Integrujte mechanismy pro získávání zpětné vazby od účastníků, což vám umožní neustále zdokonalovat a adaptovat službu.
  • Spolupracujte s místními organizacemi: Spolupráce s organizacemi, které se specializují na podporu osob se zrakovým postižením, může být skvělým způsobem, jak získat zpětnou vazbu a poradenství.
  • Vytvářejte vícesenzorický program (zkušenosti): Místo pouhého spoléhání na vizuální prezentace zvažte zapojení dalších smyslů. Taktilní modely, audiovizuální materiály, interaktivní aktivity atd. mohou být velmi užitečné.
  • Vytvořte taktilní pomůcky: 3D modely planet, hvězdných soustav nebo galaxií mohou poskytnout hmatovou zkušenost, která je pro mnoho nevidomých neocenitelná. Třírozměrné modely uvítají také účastníci bez zrakového postižení.
  • Zajistěte přístupnost webových stránek: Ujistěte se, že vaše webové stránky jsou přístupné a snadno použitelné. Velmi často se stává, že organizace nabízí zajímavý program pro nevidomé a slabozraké, ale cílová skupina má znepřístupněné informace o programu, kontaktních informacích atd. To se týká i dalších prezentačních materiálů (PDF aj.)
  • Poskytněte dostatečnou asistenci: Zajistěte, aby osoby se zrakovým postižením měly k dispozici asistenty nebo dobrovolníky, kteří jim mohou pomoci.
  • Nezapomínejte na blízké okolí nevidomých a slabozrakých: Asistenční pes, rodinní příslušníci, asistující doprovod, přátelé…

V konečném důsledku může být klíčové zaujímat racionální inkluzivní přístup v oblasti vzdělávání v astronomii, což zahrnuje i vytváření materiálů a nástrojů s inkluzivním designem (byť také inkluzivní design může přinášet mnoho netriviálních výzev). Je důležité si uvědomit, že osoby se zrakovým postižením mají nejen stejná práva, ale také stejný zájem o porozumění a obdivování fascinujících krás vesmíru jako kdokoli jiný. Pro astrovzdělavatele je proto esenciální být vybaven nástroji a metodami, které jsou navrženy tak, aby poskytovaly kvalitní vzdělávací a informační služby různým uživatelům. Přestože v článku zmiňuji mnoho tipů a doporučení pro astrovzdělavatele, stále je zde prostor pro další nápady a inovace. Koneckonců, sdílení znalostí o vesmíru by mělo být inkluzivní záležitostí, kde design vzdělávacích nástrojů respektuje potřeby všech učících se.

Další užitečné zdroje

Použité zdroje

Článek původně vyšel na webu nesmir.cz.


Astronomie

Petr Dušek
Petr několik let pracoval na úchvatné pozici pozorovatele meteorů v Oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu Akademie věd ČR. V současnosti se úspěšně zabývá SW vývojařinou, zejména na úrovni zajištění kvality, testování, bezpečnosti a to primárně v oblasti komerčního sektoru.