MacOS a VoiceOver – Kurzor VoiceOveru a jeho navigace

Roman Kabelka

"VoiceOver kurzor", libozvučněji kurzor VoiceOveru, je stěžejní nástroj odečítače VoiceOver v operačním systému MacOS, který zajišťuje průzkum a vyčítání obrazovky. Podobá se svými vlastnostmi klávesnicovému fokusu popsanému v dřívějším článku MacOS a VoiceOver – Klávesnicový fokus a ukazatel myši:

1. Zaměřuje pevně danou oblast obrazovky, jejíž obsah VoiceOver posílá na hlasový výstup, popř. i braillský řádek, a kterou vizuálně zvýrazňuje.
2. Nabízí sadu příkazů, jak se zaměřenou oblastí interagovat.
3. Nabízí sadu příkazů, jak s ním pohybovat po obrazovce.

Navíc ovšem kurzor VoiceOveru umí zaměřit nejen ovládací prvky, ale i statický obsah, jako jsou obrázky, popisky či strukturovaný obsah dokumentů. Ve svém ovládání je flexibilní, neboť můžeme libovolně kombinovat ovládání z klávesnice, trackpadem či braillským řádkem. To je možné díky commanderům představeným v minulém článku.

Navigovat kurzor VoiceOveru můžeme mnoha způsoby, což vychází z faktu, že kurzor VOiceOveru není jen nástroj pro ovládání uživatelského rozhraní, ale, to především, nástrojem pro vyčítání obsahu obrazovky.

Základní navigace

Tyto příkazy posunují kurzorem VoiceOveru v daném směru po obrazovce. Příkazy Posunout doleva/doprava prochází postupně všechny prvky v pracovní oblasti, zatímco Posunout nahoru/dolů přechází vertikálně mezi nejbližšími prvky v pracovní oblasti.

V aplikačních oknech pomocí posunu doleva a doprava můžeme procházet všechny prvky uživatelského rozhraní a to nejen prvky aktivní (např. tlačítka či editační pole), ale i popisky a statické texty (např. popisky editačních polí či texty upozornění). Příkazy pro posun kurzoru VoiceOveru prochází textovým obsahem slovo po slovu a webovým obsahem po jednotlivých nedělitelných úsecích, kde úsek může být aktivní prvek (např. odkaz či tlačítko,) ale i statický text (např. nadpis či odstavec). Ve výchozím chování se dle kurzoru VoiceOveru synchronizuje i fokus na prvcích, které je schopen systémový kurzor zaměřit.

Z logiky věci vyplývá, že příkazy Posunout doleva/doprava přechází horizontálně v tabulkových seznamech mezi buňkami řádek po řádku, zatímco Posunout nahoru/dolů přechází vertikálně mezi buňkami jednoho sloupce. V textovém obsahu obdobně posun nahoru/dolů přechází mezi řádky při zachování pozice na řádku. Takový posun lze v commanderech, které tyto příkazy nepodporují, substituovat položkou rotoru Navigace (viz dále).

Navigace ve skupinách

Kurzor VoiceOveru musí nutně řešit problém, že některé prvky uživatelského rozhraní obsahují mnoho informací na to, abychom je mohli vnímat najednou, proto nám nabízí způsob, jak se zanořit do podrobnějšího prozkoumávání daného prvku a v pravý čas se z něj vynořit. K tomu nám slouží příkazy Zahájit/ukončit práci s položkou. Typicky mezi takové prvky patří tabulky a upravitelné texty.

Zahájíme-li práci s prvkem, který je dále strukturován, můžeme se již známými příkazy Posunot doleva/doprava a Posunout nahoru/dolů pohybovat kurzorem VoiceOveru jen v rámci oblasti takového prvku. Navíc nám mohou pomoci příkazy Přejít na začátek/konec při zaměření prvního či posledního prvku v oblasti, s níž pracujeme.

VoiceOver kurzor ovšem jde ještě dále a ve výchozím nastavení poněkud kontroverzně seskupuje obsah kontejnerových prvků, s nimiž je nutno taktéž zahájit práci uvedeným způsobem, abychom se po jejich obsahu mohli pohybovat. Typicky mezi takové kontejnerové prvky patří skupiny ovládacích prvků (např. skupiny přepínačů), oblasti posunu, panely nástrojů, obsahy dokumentů a webové oblasti. O kontroverzní chování se jedná proto, že jiné odečítače obrazovky při běžném používání tuto hierarchickou strukturu uživatelského rozhraní víceméně ignorují, což ale při přechodu na VoiceOver může uživateli činit problémy. Z toho důvodu lze v Utilitě VoiceOver, kategorii Navigace prostřednictvím vyskakovacího tlačítka Chování skupin určit, jak VoiceOver kurzor skupiny prvků bude oznamovat a zda je s nimi potřeba zahajovat explicitně práci.

Standardní

Kurzor VoiceOveru nejprve skupinu zaměří jako celek, přičemž je nutné s ní zahájit a ukončit práci pro bližší interakci, jinak při dalším posunu se pokračuje na další prvek sousedící se skupinou.

Oddělovat skupiny

Při příchodu na skupinu ji zaměří kurzor VoiceOveru jako celek, oznámí její začátek a při dalším posunu začne procházet prvky skupiny. Po posledním jejím prvku se skupina opět zaměří jako celek a oznámí se její konec. Tj. chování je velmi podobné tomu standardnímu bez nutnosti výslovně zahajovat práci se skupinou.

Oznamovat skupiny

Kurzor VoiceOveru nikdy skupinu nezaměřuje jako celek a plynule přechází mezi prvky bez ohledu na hierarchii. Je-li zaměřen první prvek ve skupině, je tato oznámena po prvku samotném.

Ignorovat skupiny

Jedná se o podobné chování jako v předchozím případě s tím rozdílem, že není oznamován ani příchod do skupiny.

Aby bylo zřejmé, jak se jednotlivé chování liší, vezměme si pro příklad okno aplikace Finder, v němž máme otevřené dva panely se seznamovým zobrazením složek a které má následující hierarchickou strukturu uživatelského rozhraní viděnou skrze kurzor VoiceOveru:

1. Panel nástrojů (pozn. 1)
   1. "Zpět/vpřed" skupina (pozn. 1)
      1. Zpět tlačítko (pozn. 2)
      2. Vpřed tlačítko (pozn. 3)

      Konec "skupina" (pozn. 4)

   2. "Zobrazení" skupina přepínačů (pozn. 1)
      1. "Ikonové zobrazení" přepínač (pozn. 2)
      2. "Seznamové zobrazení" přepínač
      3. "Sloupcové zobrazení" přepínač
      4. "Zobrazení galerie" přepínač (pozn. 3)

      Konec "skupina přepínačů" (pozn. 4)

   3. "Skupina" tlačítko nabídky
   4. "Sdílet" tlačítko
   5. "Akce" tlačítko nabídky
   6. "Přidat značky" tlačítko
   7. "Hledat" textové pole hledání (pozn. 3, pozn. 5)

   Konec "panel nástrojů" (pozn. 4)

2. "Řádek panelů" skupina karet (pozn. 1)
   1. "Dokumenty" panel (pozn. 2)
   2. "Zavřít Dokumenty" tlačítko
   3. "Aplikace" panel
   4. "Zavřít Aplikace" tlačítko
   5. "Nový panel" tlačítko (pozn. 3)

   Konec "skupina karet" (pozn. 4)

3. "Boční panel" tabulka (pozn. 5)
   1. "Oblíbené"
   2. "iCloud"
   3. …
4. Vertikální rozdělovník (pozn. 5)
5. Oblast posunu (pozn. 1)
   1. "Název" tlačítko (pozn. 2)
   2. "Datum změny" tlačítko
   3. "Velikost" tlačítko
   4. "Druh" tlačítko
   5. "seznamové zobrazení" tabulka (pozn. 3, pozn. 5)
      1. Název "Akcie Aplikace", Datum změny "27. března 2019 9:39", Velikost "1 MB", Druh "Aplikace"
      2. Název "App Store Aplikace", Datum změny "27. března 2019 9:39", Velikost "14,4 MB", Druh "Aplikace"
      3. …

   Konec "oblast posunu" (pozn. 4)

• Pozn. 1: Na tomto místě kurzor VoiceOveru zaměří skupinu jako celek a oznámí ji. V režimu Standardní musíme použít příkaz Zahájit práci s položkou, abychom se dostali k prvkům uvnitř ní, zatímco v režimu Oddělovat skupiny postačuje pokračovat v posunu obsahem dále. V režimech Oznamovat skupiny a Ignorovat skupiny není skupina jako celek nikdy zaměřena.
• Pozn. 2: V režimu Oznamovat skupiny oznámí VoiceOver vstup do skupiny na jejím prvním prvku, posunujeme-li se obsahem vpravo.
• Pozn. 3: V režimu Oznamovat skupiny oznámí VoiceOver vstup do skupiny na jejím posledním prvku, posunujeme-li se obsahem doleva.
• Pozn. 4: V režimu Oddělovat skupiny kurzor VoiceOveru zaměří skupinu jako celek a oznámí její konec. V režimu Standardní konec skupiny není důležitý, neboť ji kdykoli můžeme opustit pomocí příkazu Ukončit práci s položkou.
• Pozn. 5: U prvků, v nichž vybíráme text, položky v seznamu či měníme hodnotu na posuvníku, je ve všech režimech chování skupin nutno do prvku vstoupit příkazem Zahájit práci s položkou, provést kurzorem VoiceOveru žádané změny a potom příkazem Ukončit práci s položkou z prvku vystoupit.

Hierarchická navigace přes složitější ovládání má své výhody, což lze ukázat na výše uvedeném okně aplikace Finder, potřebujeme-li se přemístit pomocí kurzoru VoiceOveru z aplikace App Store v tabulce seznamového zobrazení na tlačítko Sdílet v panelu nástrojů.

V režimu Ignorovat skupiny musíme vykonat 14 příkazů:

1. Ukončit práci s tabulkou seznamového zobrazení (⇧-VO-↑).
2. Vyvolat celkem 13-krát příkaz Posunout doleva (VO-←), až zaměříme tlačítko Sdílet.

V režimu Standardní musíme vykonat 10 příkazů:

1. Ukončit práci s tabulkou seznamového zobrazení (⇧-VO-↑).
2. Ukončit práci s oblastí posunu (⇧-VO-↑).
3. Vyvolat celkem 4-krát příkaz Posunout doleva (VO-←), až zaměříme panel nástrojů.
4. Zahájit práci s panelem nástrojů (⇧-VO-↓).
5. Vyvolat celkem 3-krát příkaz Posunout doprava (VO-→), až zaměříme tlačítko Sdílet.

Viz Provádění akcí v oblastech s obsahem a ve skupinách

Navigace v textu

Jak již bylo zmíněno, zanoříme-li se do textového pole neboli zahájíme-li s textovým polem práci, pohybuje se kurzor VoiceOveru pomocí příkazů základního pohybu vlevo a vpravo po slovech a nahoru a dolů po řádcích. Pro vyšší či nižší rozlišení můžeme použít uvedené příkazy, které mají poněkud zavádějící názvy Přečíst předchozí/další úsek textu. Ve skutečnosti se kurzor VoiceOveru textem posunuje a ve výchozím chování se dle něj synchronizuje i fokus v podobě textového kurzoru.

Pro editaci textu (mazání a vkládání) není směrodatné to, co zaměřuje kurzor VoiceOveru a co je přečteno, ale kde se reálně nachází textový kurzor. Umístění textového kurzoru je dáno nastavením volby Při přesouvání kurzoru, jež se nachází v Utilitě VoiceOver, kategorii Podrobnost na kartě Text. Máme na výběr ze dvou možností:

Předčítat text pod kurzorem

Výchozí chování, které je i v sesterském operačním systému iOS fixně dané bez možnosti změny. Při pohybu vpřed se textový kurzor nachází za úsekem zaměřeným kurzorem VoiceOveru a při pohybu zpět před zaměřeným úsekem. Důsledkem je i např. to, že pokud se textový kurzor nachází na začátku slova a vyvoláme příkaz Posunout doprava (VO-→) zůstane kurzorem VoiceOveru zaměřené stále stejné slovo, což je indikováno jeho přečtením, ale textový kurzor se přesune ze začátku slova na jeho konec. Takové chování může být poměrně dosti matoucí pro uživatele, kteří jsou neznalí prostředí MacOS.

Předčítat text napravo od kurzoru

Možnost, jež je pro změnu fixním chováním ostatních odečítačů obrazovky, a tedy chování, které nejspíše znají všichni uživatelé. Textový kurzor se vždy nachází na začátku zaměřeného úseku kurzorem VoiceOveru bez ohledu na to, jakým směrem se v textu pohybujeme.

Posun po znacích, větách a odstavcích lze v commanderech, které příslušné příkazy pro kurzor VoiceOveru nepodporují, substituovat analogickými volbami rotoru (viz dále). Je nutno též pamatovat na to, že tyto příkazy nemůžeme použít, dokud s textovým polem nezahájíme práci (v primárním ovládání ⇧-VO-↓).

Navigace v seznamech a tabulkách

Pomocí základních navigačních příkazů pro kurzor VoiceOveru zvládneme bez problémů pracovat i se seznamy a tabulkami, o čemž již byla řeč. Okomentujme ale ještě příkazy, které napomáhají v jejich efektivnějším ovládání:

Poměrně často nastává situace, že v okně se v určité jeho části zobrazuje obsah v závislosti na tom, jaká položka je vybrána v seznamu. Aby bylo možné se pohodlně přepínat mezi seznamem a zobrazeným obsahem, nabízí VoiceOver příkaz s poněkud záhadným názvem Přejít na odkazovanou položku. Ten je známý zejména díky aplikaci Mail, kde umožňuje přesun mezi seznamem zpráv a náhledem aktuálně vybrané zprávy.

Příkaz Přesunout na nadřazený řádek uplatníme ve stromových seznamech, kdy se potřebujeme v aktuální větvy přesunout na položku, z níž větev byla rozbalena. Na tomto místě se sluší ještě říci, že rozbalování a sbalování položek stromových a tabulkových seznamu obsluhujeme příkazem Rozbalit nebo sbalit rozbalovací trojúhelník (v primárním ovládání VO-\).

Abychom tabulkové seznamy mohli seřazovat a dokonce mohli měnit pořadí sloupců, musíme mít přístup do záhlaví tabulky. To nám umožňuje příkaz Přeskočit na záhlaví, který kurzor VoiceOveru přepíná mezi tělem tabulky, které je běžně dostupné i fokusem, a záhlavím, které obvykle lze ovládat pouze myší. V oblasti záhlaví se pohybujeme kurzorem VoiceOveru standardním způsobem mezi přepínacími tlačítky reprezentujícími jednotlivé sloupce, přičemž je indikován sloupec, podle něhož je tabulka seřazena.

Viz Navigace, řazení a změna pořadí tabulek

Rotor

Přestože hierarchická navigace může být poměrně efektivní, přestává dostačovat v případě, kdy okno obsahuje desítky či stovky prvků, nehledě na to, že platí již řečené, že pro jistou část uživatelů je hierarchická navigace složitá na ovládání a na představivost. Z těchto důvodů existuje nástroj pro kurzor VoiceOveru, který se nazývá rotor a který je ostatně znám i z VoiceOveru pro operační systém iOS, kde je pro efektivní ovládání nepostradatelný.

Rotor ovládáme v podstatě ve dvou krocích:

1. Pomocí příkazů Předchozí/další položka rotoru si vybereme typ prvků, po nichž se chceme pohybovat, neboli říkáme, že rotor přelaďujeme mezi jeho volbami.
2. Pomocí příkazů Posunout nahoru/dolů přecházíme mezi prvky zvoleného typu, které se nachází v aktuálním okně, neboli říkáme, že vybíráme položku v aktuální volbě rotoru.

Alternativně můžeme použít příkaz Rotor (v primárním ovládání VO-U), jenž vyvolá řádek nabídek, kde každá nabídka představuje seznam prvků daného typu nacházejících se v aktuálním okně. Nabídky rotoru ovládáme obvyklým způsobem kurzorovými šipkami, kde doleva a doprava přecházíme mezi jednotlivými nabídkami a nahoru a dolů mezi prvky nabídky. Navíc seznam v aktuální nabídce můžeme filtrovat vpisováním textu, kdy poté seznam prvků obsahuje jen prvky obsahující vepsaný text. Klávesa ⌫ zruší vepsaný filtr, ⎋ nabídky opustí a ↩ vybraný prvek potvrdí a přesune na něj kurzor VoiceOveru. Nabídky rotoru lze tak přirovnat např. k dialogům pro výběr nadpisů či formulářových prvků u jiných odečítačů.

Rotor původně byl určen především pro procházení webového obsahu po nadpisech, odkazech, formulářových prvcích a dalších typech prvků, avšak nyní nachází uplatnění v celém operačním systému MacOS, obzvláště používáme-li jiné commandery, než je primární ovládání kurzoru VoiceOveru. V základu rotor obsahuje následující volby:

Navigace

Kurzor VoiceOveru přechází vertikálně mezi prvky, typicky v tabulce mezi buňkami jednoho sloupce.

Znaky

Kurzor VOiceOveru přechází obsahem okna po znacích.

Slova

Kurzor VOiceOveru přechází obsahem okna po slovech.

Místa pro okna

jedná se o obdobu volbu rotoru Kontejnery v iOS, kurzor VoiceOveru tedy přechází mezi prvky, které byly označeny jako "místa pro okna". Označování takových míst činíme pomocí příkazů Nastavit jako místo pro okno (⇧-VO-⌘-[) a Odstranit z míst pro okna (⇧-VO-⌘-]). Některé aplikace mají tyto místa již předdefinované, např. ve výše zmíněném okně aplikace Finder přecházíme mezi textovým polem hledání, tabulkou bočního panelu a tabulkou seznamového zobrazení.

Volby rotoru se mohou měnit na základě obsahu, jenž se nachází v aktuálním okně, např. je-li v okně přítomen webový obsah, nabízí potom i volby pro výběr z obvyklých typů elementů webových stránek. Volby webového rotoru si můžeme přizpůsobit v Utilitě VOiceOver, kategorii Web na kartě Webový rotor, kde v tabulce Pořadí položek si můžeme zaškrtnout volby, které mají být na webovém rotoru přítomny a v jakém pořadí.

Fakt, že rotor pro celé prostředí MacOS je relativně novou věcí, existuje stále několik nejednoznačností, jak v terminologii, tak i v chování, které ani v macOS Mojave nejsou dosud vyřešeny. Jako příklad mohou sloužit příkazy Posunout nahoru/dolů, které v primárním ovládání vyvolávají vertikální pohyb kurzoru VoiceOveru, avšak v jiných commanderech, konkrétně v Trackpad commanderu a v rychlé navigaci, byť jsou příkazy stejně nazvány, vyvolávají příkazy nazvané jako Přejít nahoru/dolů na rotoru. V Braille commanderu pro změnu lze volby rotoru přelaďovat, ale už nelze po položkách daného typu přecházet, jelikož příkazy Posunout nahoru/dolů vykonávají standardní vertikální pohyb.

Viz

• Navigace pomocí rotoru
• Pohyb v oknech aplikací s použitím míst pro okna

Hledání ve struktuře

Kromě přehledného souhrnu prvků v aktuálním okně, které jsou rozřazeny podle svého typu, jak je nabízí rotor, můžeme použít i cílené hledání prvků určitého typu bez nutnosti rotor otevírat či přelaďovat. Typ prvků, jež má kurzor VoiceOveru hledat a přeskakovat po nich určujeme použitou klávesou alfanumerického bloku, přičemž:

• V primárním ovládání používáme klávesové zkratky VO-⌘+znak pro skok na další prvek daného typu a ⇧-VO-⌘+znak pro skok na prvek předchozí. Např. VO-⌘-H skočí na další nadpis a ⇧-VO-⌘-H na nadpis předchozí.
• Při zapnuté rychlé navigaci (přepínáme ji soustiskem ←-→) a zároveň při zapnuté rychlé navigaci jednou klávesou (přepínáme ji VO-Q) můžeme používat jen příslušnou klávesu pro skok na další prvek daného typu a ⇧ + klávesa pro skok na prvek předchozí. Odpadá tedy nutnost přistiskávat ještě VO-⌘, a tak můžeme např. písmenem H skočit na další nadpis a ⇧-H na nadpis předchozí.
• Při zapnuté rychlé navigaci, kterou na braillském řádku přepínáme kombinací Mezerník-Body 1-2-3-4-5, můžeme použít kombinace bodů odpovídající znakům na alfanumerickém bloku pro skok na další prvek daného typu, např. body 1-2-5 (písmeno H) pro skok na další nadpis. Nesmíme zapomenout, že pro správnou funkci musíme mít zapnutou rychlou navigaci jednou klávesou, kterou přepínáme klávesovou zkratkou VO-Q v primárním ovládání nebo analogicky zaškrtávacím políčkem Zapnout rychlou navigaci na webových stránkách pomocí jediné klávesy v Utilitě VoiceOver, kategorii Commandery na kartě Rychlá navigace.

Teoreticky tyto vyhledávací příkazy pro kurzor VoiceOveru můžeme použít kdekoli, nejen na webových stránkách, ale VoiceOver v rozklíčovávání struktury u jiných typů dokumentů poněkud zaostává a je ještě co zlepšovat. Nebylo by na škodu i poněkud aktualizovat výchozí sadu příkazů namapovaných na sekci KLávesy rychlé navigace, neboť zde najdeme příkaz pro skok po rámcích (frames), ale nikoli po orientačních bodech (landmarks).

Výchozí sada příkazů pro sekci Klávesy rychlé navigace dovoluje přeskakovat po 20 typech různých prvků, proto není vhodné je všechny na tomto místě uvádět. Více informací můžeme nalézt v nabídce Hledat položky (⇧-VO-F), kde je kompletní přehled vyhledávacích příkazů.

Viz Navigace pomocí Rychlé navigace

Hledání v obsahu

Pokud nám hledání v nedokonalé struktuře k rychlému nalezení žádaného prvku nepomůže, můžeme přikročit k hledání v textu, jenž prvky v aktuálním okně obsahují. Nevýhodou tohoto způsobu je, že okno již musíme mít kurzorem VOiceOveru tak říkajíc obšláplé, abychom věděli jaký řetězec do hledání zadat. Proces hledání je následující:

1. Příkaz Hledat (VO-F) zobrazí textové pole pro zadání hledaného textu. Klávesa ⎋ proces hledání zruší.
2. Po zadání textu a stisku klávesy ↩ se text vyhledá směrem vpřed od aktuálně zaměřeného prvku kurzorem VoiceOveru. Je-li prvek vyhovující zadanému řetězci nalezen, kurzor VoiceOveru se na něj přesune.
3. Příkaz Hledat další hledaný text (VO-G) zopakuje hledání vpřed s naposledy zadaným textem a naopak příkaz Hledat předchozí hledaný text (⇧-VO-G) naposledy zadaný text vyhledá v opačném směru.

Kromě tohoto základního hledání máme k dispozici ještě interaktivnější formu v podobě nabídky Výběr položek (v primárním ovládání VO-I). Tato nabídka obsahuje všechny prvky aktuálního okna, jež můžeme zaměřit kurzorem VoiceOveru a to i prvky kontejnerové, které jsou dále strukturovány. Její výhoda není ovšem v tom, že můžeme nabídkou procházet šipkami nahoru a dolů položku po položce, což je ostatně možné učinit základními příkazy pro kurzor VoiceOveru, ale to, že nabídku si můžeme zúžit jen na položky, které obsahují vepsaný text. Funguje tedy obvyklým způsobem jako jiné nabídky VoiceOveru, kde jak bylo již zmíněno výše u nabídek rotoru, klávesa ⌫ zruší vepsaný filtr, ⎋ nabídky opustí a ↩ vybranou položku potvrdí a přesune na ni kurzor VoiceOveru.

Stále to není vše a VoiceOver přecejen nabízí ještě jeden vyhledávací nástroj, jenž je asi nejpohotovější. Zaškrtneme-li v Utilitě VoiceOver, kategorii Navigace zaškrtávací políčko Rychlé hledání, můžeme poté používat určenou klávesu ⌘, kterou si vyberme pod následným vyskakovacím tlačítkem, tak, že v kombinaci s některou klávesou alfanumerického bloku vyhledává prvky v aktuálním okně, jejichž obsah začíná daným znakem. Stiskáváme-li tedy např. Pravý ⌘-P, procházíme postupně všechny prvky, jejichž obsah začíná písmenem P. Můžeme přidat ještě klávesu ⇧, čímž budeme procházet prvky v opačném směru.

Viz

• Navigace pomocí Výběru položek
• Navigace pomocí písmen, textu nebo atributů

Aktivní body

Dosud jsme si představili příkazy, které navigují kurzor VoiceOveru jen v rámci okna na popředí, ovšem zde jeho možnosti nekončí. Kurzor má stejné či ještě propracovanější příkazy pro změnu kontextu, než je tomu u fokusu. Jedním z takových nástrojů jsou aktivní body.

Aktivním bodem rozumíme jakýkoli prvek zaměřitelný kurzorem VoiceOveru, jenž je unikátní napříč celým systémem, tedy nachází se v dané aplikaci a jejím okně. Pozici takového prvku si můžeme uložit pod jednu z číslic 0-9 na alfanumerickém bloku a dále s touto pozicí pracovat.

Stiskem ⇧-VO+Číslice uložíme aktuálně zaměřený prvek kurzorem VoiceOveru pod daný aktivní bod 0 až 9. Pokud je pod tímto aktivním bodem již uložen jiný prvek, je tento přepsán. Je-li pod ním již stejný prvek uložen, je z něj odstraněn a prvek se nadále nezobrazuje v nabídce aktivních bodů, kterou si můžeme vyvolat v primárním ovládání klávesovou zkratkou ⇧-VO-X.

Stiskneme-li VO+Číslice, kde číslice je klávesa 0 až 9 v horní řadě alfanumerického bloku, přesune se kurzor VoiceOveru na prvek uložený pod daným aktivním bodem. Jestliže se prvek nachází v okně jiné aplikace, přesune se okno s tímto prvkem do popředí. Okno oné aplikace musí v tu chvíli existovat, resp. aplikace musí být spuštěna, jinak aktivní bod je nedostupný a to jak pro přeskočení na prvek, tak pro jeho další monitorování.

Bez toho, abychom se museli na prvek pod daným aktivním bodem přesunovat, lze si nechat přečíst o něm informace pomocí klávesové zkratky VO-⌘+Číslice. Funkce monitorování aktivního bodu, které můžeme přepínat kombinací ⇧ VO ⌘+Číslice, umožňuje, aby nás VoiceOver sám upozornil na jakoukoli změnu, která v aktivním bodu nastane.

Aktivní body můžeme s výhodou využít v aplikacích s komplikovaným uživatelským rozhraním pro přesun na často využívané prvky či pro jejich monitorování. Ve výchozím stavu jsou aktivní body sice globální, ale vytvoříme-li si aktivitu pro vybranou aplikaci či webovou stránku v Utilitě VoiceOver, kategorii Aktivity a pokud zaškrtneme políčko Aktivní body, můžeme si uložit sadu aktivních bodů, které budou platit jen ve chvíli, kdy vybraná aplikace či webová stránka bude v popředí.

Viz Použití aktivních bodů