Ovládání Androidu s odečítačem TalkBack pomocí externí klávesnice

AndroidKlávesniceTalkBack

To, že je dnes možné bez použití zraku ovládat i dotyková mobilní zařízení pomocí k tomu určených dotykových gest, je už nějakou dobu známo. A také je již hodně nevidomých úspěšně využívá stejně jako dříve telefony tlačítkové.

Stále se ale najde spousta uživatelů, kteří dotykové ovládání buďto nechtějí – či z různých důvodů nemohou – využít. V dnešní době, kdy se vyloženě tlačítkové přístroje klasického typu vybavené dnes využívanými operačními systémy již vpodstatě nevyrábějí (výjimkou je speciální zařízení pro nevidomé Kapsys, což je telefon s klasickou alfanumerickou klávesnicí, jakou známe z klasických tlačítkových mobilů, upraveným Androidem a speciálním odečítačem obrazovky umožňujícím zařízení obsluhovat výhradně prostřednictvím zabudované klávesnice) je určitou alternativou k ovládání dotykovému využít u čistě dotykových přístrojů i možnost tato zařízení obsluhovat za pomoci externí klávesnice připojené jak pomocí Bluetooth tak u některých přístrojů i prostřednictvím USB portu. Takto připojenou klávesnici je možné využívat nejen ke psaní, k čemuž se využívá nejčastěji a používají ji takto i mnozí z těch, kteří jinak s telefonem pracují pomocí dotyku, protože psaní na dotykovém displeji je jen za pomoci odečítače obrazovky poměrně pomalé a ne příliš pohodlné, ale i k ovládání celého systému. Což může moderní mobilní zařízení s jeho možnostmi zpřístupnit i těm, kteří nezvládnou či nechtějí používat dotykový displej.

Ovládání pomocí klávesnice s odečítačem obrazovky už delší dobu znají uživatelé zařízení se systémem iOS od firmy Apple jako jsou iPhony či iPady, kde jablečný gigant do svého odečítače Voiceover implementoval koncepci ovládání systému podobnou té, kterou využívá u svých počítačů Apple Macintosh. U Androidu bylo naproti tomu možné zařízení pomocí klávesnice ovládat jen do určité míry, kdy byl možný jen pohyb po položkách a jejich potvrzování takže se klávesnice dala využít spíše jen výhradně ke psaní. Google ale nakonec své rozhodnutí přehodnotil a možnost ovládání z klávesnice do svého odečítače TalkBack též zahrnul.

Tento článek není soupisem různých klávesových zkratek, ale jakousi ukázkou toho, co je možné s Androidem za použití klávesnice provádět.

Modifikační klávesa

Většina klávesových zkratek, které se v Androidu využívají, je spjata s takzvanou modifikační klávesou. Znamená to, že při stisku této klávesy je systému jasné, že se bude jednat o zkratku odečítače obrazovky, takže by díky tomu nemělo docházet ke kolizi zkratek samotného systému s těmi, které odečítač využívá k jeho ovládání skrze klávesnici. Tento způsob ovládání velmi dobře znají uživatelé počítačů Mac firmy Apple (a vlastně i mobilního iOS, kdy Apple zkratky obou svých odečítačů více méně sjednotil), kde se při klasické navigaci využívá u většiny zkratek modifikační kombinace kláves označovaná jako VO. Google si v tomto případě na rozdíl od Applu zvolil klávesu jedinou a tou je klávesa ALT. Tato klávesa je tedy součástí většiny klávesových zkratek včetně těch, které slouží k navigaci na webu či v systému. V případě potřeby lze modifikační klávesu v nastavení TalkBacku změnit.

Navigace po položkách a jejich aktivace

I když je v některých případech možné se po položkách (ikony, tlačítka atd.) pohybovat jen pomocí samotných kurzorových šipek a potvrzovat je klávesou Enter, doporučuji i v tomto případě využívat přímo zkratky TalkBacku – tedy při pohybu po jednotlivých položkách spolu s příslušnou šipkou stisknout i klávesu Alt.

K navigaci po jednotlivých položkách slouží kombinace kláves Alt+šipka vpravo nebo Alt+šipka vlevo, přičemž nám je vždy přečten název položky, na které právě stojíme. Chceme-li danou položku aktivovat, použijeme klávesovou kombinaci Alt+Enter.

POZOR! Kurzor TalkBacku, který se při pohybu pomocí kombinace šipky s Altem používá, není vždy spjatý s kurzorem systémovým. Takže je třeba i v případě aktivace stisknout spolu s Enterem i klávesu Alt. Jinak může dojít k aktivaci jiné položky než bylo zamýšleno. Stejná situace může nastat i v případě, že se budeme po jednotlivých položkách pohybovat pouze za pomoci samotných šipek a pak pro potvrzení použijeme kombinaci Alt+Enter. Proto je lépe vždy používat klávesu Alt i v případě navigace. Chceme-li položku dlouze stisknout – například k vyvolání její kontextové nabídky – poslouží nám k tomu klávesová kombinace Alt+Shift+Enter. Pokud je zapnuta nápověda, jsou nám zkratky pro aktivaci a dlouhé stisknutí připomenuty, jakmile na nějaké položce zůstaneme chvíli stát. V případě, že nemáme zapnuté automatické rolování, je možné pro vyrolování dalších položek seznamu použít zkratku Alt+šipka nahoru, pro zarolování pak Alt+šipka dolů. Na začátek seznamu se dostaneme pomocí Ctrl+Alt+šipka vlevo, na konec Ctrl+Alt+šipka vpravo.

Kontextové nabídky a systémové zkratky

Z klávesnice můžeme obsluhovat i kontextové nabídky TalkBacku. Do globální kontextové nabídky se dostaneme stiskem kombinace kláves Alt+Mezerník, do místní pak stiskem Alt+Shift+Mezerník. Pak už stačí jen výše popsaným způsobem vybrat požadovanou položku a potvrdit ji.

Ze systémových zkratek je tu především možnost vyvolání oznamovací lišty (Alt+Ctrl+N, o krok zpět se vrátíme pomocí Alt+Ctrl+Del, na plochu nás odkudkoli vrátí zkratka Alt+Ctrl+H a se znam posledních aplikací vyvoláme stiskem Ctrl+Alt+R.

Editace a pohyb v textu

Kromě základního pohybu pomocí šipek po znazích, slovech (Ctrl+šipka vpravo/vlevo)či řádcíchmůžeme text též standardně zapomoci Shiftu označovat a také jej kopírovat, vyjímat a vkládat. Poslouží nám k tomu klávesové zkratky známé z PC, tj. Ctrl+C/X/V. Text si také můžeme nechat přečíst a to buď od začátku pomocí zkratky Ctrl+Alt+Enter nebo od kurzoru (Ctrl+Alt+Shift+Enter).

Navigace na webu

Na začátku je třeba zmínit, že možnosti navigace na webu po různých prvcích jsou za použití externí klávesnice daleko rozmanitější než v případě, že s webem pracujeme pomocí dotykového displeje. V případě dotykového ovládání je totiž navigace po prvcích omezena pouze na odkazy, nadpisy a formuláře. Máme-li připojenu klávesnici nabídka se nám rozšíří např. o tabulky, tlačítka, zaškrtávátka, nadpisy různé úrovně a podobně. Zkratky jsou podobné těm, jaké známe např. z NVDA, takže není třeba žádných odlišných postupů. Jediný rozdíl je zde v tom, že každá zkratka je nejen písmenná (jak to známe od jinud), ale je třeba dané písmeno stisknout současně s modifikační klávesou (Alt). Takže například po nadpisech se pohybujeme pomocí Alt+H, po tabulkách Alt+T, po tlačítkách Alt+B atd. Klasický pohyb na webu pak probíhá pomocí šipek, případně tabulátoru.

Změna modifikační klávesy

Pokud potřebujeme modifikační klávesu z nějakého důvodu změnit, postupujeme takto.

V globální kontextové nabídce vyvoláme položku nastavení talkbacku poté položku klávesové zkratky a zde zvolíme vybrat modifikační klávesu. Nyní záleží na typu použité klávesnice, protože dostaneme na výběr klávesy, které můžeme pro modifikaci využít. Vybrána je samozřejmě klávesa alt, ale dle typu klávesnice jsou nám nabídnuty další klávesy. Může to být např. klávesa capslock, klávesa pro vstup do vyhledávání, klávesa pro odemčení přístroje apod. Jakmile máme vybráno stačí některou z kláves v nabídce zvolit. Tímto dojde ke změně modifikační klávesy a systém nám oznámí probíhající reset mapování kláves. Tento dialog odbavíme tlačítkem OK a od této chvíle se námi vybraná klávesa začne chovat jako modifikační.

Změna klávesových zkratek

Podobně jako u dotykových gest, můžeme si i některé klávesové zkratky do určité míry přizpůsobit našim potřebám. V nastavení TalkBacku se nám po zvolení položky klávesové zkratky kromě jiného zobrazí i seznam různých klávesových zkratek, který vlastně může posloužit i jako určitá forma nápovědy, kdy máme většinu klávesových zkratek neustále kdispozici pro případ, že bychom je zapomněli.

Pro změnu dané klávesové zkratky je třeba ji v seznamu vyhledat, potvrzením vstoupit do dialogu pro změnu a bezprostředně poté stisknout kombinaci kláves, kterou chceme pro tuto zkratku použít. Je ale třeba dodržet zásadu, že součástí zvolené kombinace musí být i modifikační klávesa. Pak už jen stačí stisknout klávesu Enter. Nová kombinace se uloží a bude ji možné pro danou operaci využívat. Pokud je daná kombinace kláves již využívána pro jinou operaci, vyskočí nám po stisku Enteru dialogové okno, kde nás systém upozorní, že zkratka je již používána a oznámí také k jakému účelu. Pokud dialog odbavíme tlačítkem OK, je daná zkratka přiřazena operaci, kterou jsme zvolili, a pro původní operaci je pak nutné přiřadit zkratku jinou, chceme-li k danému účelu klávesovou zkratku používat. Tlačítkem zrušit ponecháme zkratku v původním stavu.

Mapování kláves

Jelikož můžeme systém Android potkat v různých podobách a odnožích – ať už jej modifikují sami výrobci Androidích zařízení (různé grafické nadstavby atd.) či tvůrci různých alternativních ROM, kterými lze přeinstalovat původní verzi systému instalovanou na zařízení z výroby, je velmi pravděpodobné, že se v těchto případech setkáme s verzí systému, kterou si její tvůrce přestavěl do zcela jiné podoby než zamýšlel Google a může se to tedy týkat i vlastních klávesových zkratek. Ty pak mohou kolidovat s těmi, které používá TalkBack (typickým příkladem jsou někteří čínští výrobci, kteří si svůj systém šperkují tak, že mnohdy ani Android nepřipomíná a podobá se spíše systému iOs od Applu).

Nejspíše proto si Google do TalkBacku zakomponoval dva způsoby, jak používat klávesové zkratky. Tyto možnosti se označují jako mapování kláves. Hlavním účelem je v tomto případě modifikační klávesa, která je při výchozím mapování přiřazena jediné klávese, zatímco při mapování klasickém se používá soutisk dvou kláves, takže jediná klávesa pak může sloužit jinému účelu. Klasické mapování ale neobsahuje tolik klávesových zkratek jako mapování výchozí, takže je třeba si je namapovat ručně (provádí se stejným způsobem jako změna klávesových zkratek). Při klasickém mapování se jako modifikační klávesa používá současný stisk kláves Alt+Shift. S tím souvisí i některé změny klávesových zkratek, kdy například zkratka pro otevření systémové lišty se z Ctrl+Alt+N změní na Ctrl+Ahift+N, zkratka pro přechod na plochu je z Ctrl+Alt+hH změněna na Shift+Alt+H apod.

Pokud budeme v klasickém mapování zkratky měnit či je přiřazovat úkonům, ke kterým nebyly přiřazeny, můžeme v tomto případě použít místo Alt+Shift kombinaci Alt+Ctrl a tím si ovládání přiblížit systémům od Applu, kde se právě kombinace těchto dvou kláves jako modifikační klávesa používá.

Pro změnu mapování kláves zvolíme v nastavení TalkBacku položku klávesové zkratky a poté vybereme mapování kláves. Ze dvou možností vybereme tu požadovanou – v tomto případě mapování klasické – a potvrdíme. Odečítač nám ohlásí, že toto mapování je nyní aktivní a můžeme je začít používat.

Závěr

Z výše uvedeného je patrné, že se systémem Android s odečítačem obrazovky lze pracovat jak pomocí dotykových gest, tak i prostřednictvím fyzické klávesnice V obou případech je možné si ovládání v jistém smyslu i přizpůsobit. Pokud bychom chtěli porovnat možnosti ovládání z klávesnice obou hlavních tahounů v mobilních systémech, tedy googlího Androidu a jablečného iOS, může se nám situace jablečného produktu jevit lépe než produktu robotického. Je ale třeba vzít v úvahu skutečnost, že Android je vzhledem k řešení open source a velké benevolenci jeho tvůrce roztříštěn do různých podob a verzí a proto je nutno počítat s méně přívětivým a méně stabilním prostředím, než v případě iOS, který je instalován pouze na produkty samotného Applu.



Bohumír Juroška
Jmenuji se Bohumír Juroška jsem počítačový a technický nadšenec. Mojí doménou je hlavně sestavování, instalace, konfigurace a příprava počítačů či mobilních telefonů. Také se věnuji testování různých platforem s ohledem na přístupnost a možnosti jejich ovládání nevidomými uživateli. Jsem též...