Rychlé vytváření taktilní grafiky

Radek Seifert

Úvodem

Pro vytvoření správné představy o okolním světě u nevidomých lidí je třeba, aby jim většina informací, které jsou běžně vnímány zrakem, byly zprostředkovány jinou formou. Typicky jde o verbální popisování a dotýkání se předmětů. Avšak mnohdy bývá užitečnější grafické znázornění skutečnosti než zdlouhavé popisování nebo prohlížení rukama.

Taktilní neboli hmatová grafika znázorňuje kresbu (v nejširším slova smyslu), kterou lze vnímat hmatem. Někdy se můžeme setkat i s termínem „reliéfní grafika“ nebo „tyflografika“. Pro vyobrazení kresby se využívá standardizovaných typů reliéfních čar, ploch (s navzájem odlišitelnými rastry) a značek nezaměnitelných tvarů. S ohledem na podstatně nižší schopnost hmatu (oproti zraku) rozlišovat detaily je u reliéfní kresby věnována mimořádná pozornost rozestupům a odstupům jednotlivých prvků tak, aby nedocházelo k jejich splývání. Finální produkt je vhodné opatřit reliéfním Braillovým bodovým písmem, které kresbu doplní o popisnou textovou složku.

I když reliéfní kresbou lze informace zprostředkovat velmi názorně, po dlouhá léta jsou možnosti taktilní grafiky nedoceňovány. Důvody je možné spatřovat zejména v neúměrně vysokém podílu manuální, povětšinou titěrné práce. Ani novější technologické postupy, až na naprosté výjimky, nedokáží celý proces převodu standardní grafiky na grafiku taktilní výrazně automatizovat. Proto ani v dnešní době není jednoduché zajistit potřebnou produkci.

Jak bylo zmíněno, v minulosti se taktilní grafika vyráběla převážně ručně, například rytím do papíru nebo vrstvením různých hmot do požadované výšky. Později se začaly používat termovakuové lisy tvarující plastické fólie do podoby výrazného a v podstatě neopotřebitelného reliéfu. Formování teplem je ostatně stále běžnou, tradiční metodou výroby hmatové grafiky, která v mnoha ohledech nebyla doposud překonána. Nejedná se však o metodu dostatečně rychlou, která by uměla reagovat na aktuální poptávku – což nedokáže ani produkce vytvářená „na koleně“.

Výrazně rychlejší, ke všemu dobře reprodukovatelné a potenciálně i snadno sdílené, jsou reliéfní produkty vytvořené technologiemi a postupy, jež redukují přípravu a výrobu taktilní grafiky na kancelářskou práci. Tyto technologie můžeme vzhledem k jejich relativní dostupnosti a snadné obsluze označit za asistivní. Patří mezi ně zařízení pro práci s mikrokapslovým papírem a ražba na běžný papír pomocí braillské reliéfní tiskárny. Taktilní grafika se právě díky těmto technologiím stala dostupnější a podstatně flexibilnější k individuálním potřebám uživatelů.

Použitelné výrobní technologie

Fuser a mikrokapslový papír

Technologie, označovaná u nás jako “fuser, využívající infračervené (tepelné) záření, je oblíbená především pro svou jednoduchost a rychlost přípravy podkladového výkresu – v porovnání s výrobou modelů pro termovakuové zpracování. V první fázi jde vlastně o běžnou černobílou kresbu vytvořenou například v grafickém editoru, kterou je třeba přenést (vytisknout či nakopírovat) na speciální papír. Je možné ji na tento papír i rovnou nakreslit, a to k tomu určeným speciálním fixem.

Speciální nadouvací papír (anglicky: microcapsule paper, swell paper, německy: quellpapier, česky: mikrokapslový, někdy též bublinkový papír). obsahuje speciální teplocitlivou vrstvu, proto je při manipulaci s ním třeba používat tiskárny a kopírky s nižší provozní teplotou, aby nedošlo k předčasné termoreakci (utavení papíru) ještě před tím, než bude vložen do fuseru. V něm dochází k termochemické reakci, při které černé kontury a plochy výkresu vystoupí nad povrch papíru a během několika vteřin vytvoří dobře hmatný reliéf.

Mezi nevýhody této technologie patří nemožnost, případně jenom velice omezená možnost ovlivňovat výšku reliéfu u jednotlivých částí výkresu. Jednoúrovňový reliéf informační hodnotu do určité míry limituje, s čímž je třeba počítat už při tvorbě podkladového výkresu. Druhou nevýhodou je poměrně vysoká cena mikrokapslového papíru (velikost A4 přibližně 1 EUR), což brání masivnějšímu rozšíření. I tak je ale tato technologie momentálně nejlepší rychle použitelným výrobním postupem, který při správném použití dokáže vytvářet kvalitní reliéfní nákresy s libovolným obsahem – od jednoduchých náčrtů až po složitě strukturované mapové plány.

Fusery dostupné v ČR (údaje platné k 1. 1. 2020)

Reliéfní tiskárny

Reliéfními tiskárnami se rozumí zařízení, která dokáží tisknout reliéfní grafiku na standardní papír vyšší gramáže. Striktně vzato lze za reliéfní tiskárnu považovat i tiskárnu Braillova bodového písma, neboť toto písmo je taktéž reliéfní, avšak v tomto případě se vžil spíše termín braillské tiskárny. Braillské i reliéfní tiskárny v sobě zpravidla kombinují možnosti tisku bodového písma i reliéfní grafiky, proto se lze občas setkat i se širokým označením „braillské reliéfní tiskárny“). V praxi označení „braillská“ však odkazuje spíše k zařízení schopnému tisknout primárně bodový text, zatímco označení „reliéfní“ k zařízení určenému cíleně pro tisk reliéfní, tedy taktilní grafiky.

Ale ani termín „tisk“ v případě Braillova písma a hmatné grafiky není jednoznačný. V angličtině se často užívá termínu „emboss“ a příslušné zařízení je označováno jako „embosser“, což ostatně více odpovídá skutečnosti; jednotlivé reliéfní znaky a tvary jsou do papíru doslova „vytlačovány“. Proto je namístě hovořit spíše o ražbě.

Zatímco použití fuseru a mikrokapslového papíru znamená poměrně malou investici do nákupu zařízení, ale poté vysoké náklady na provoz, u reliéfních tiskáren je tomu přesně naopak: investice do zařízení jsou značné, ale pro tisk se používá standardní papír s vyšší gramáží (okolo 130 g/m2). Náklady mohou být u některých typů reliéfních tiskáren zvýšeny o cenu barevného inkoustu, jestliže dané zařízení dokáže kombinovat reliéf s barevným podtiskem. Vhodně zvolený kontrastní podtisk může výrazně usnadnit percepci uživatelům se zbytky zraku. Nezanedbatelnou výhodou reliéfních tiskáren je také možnost ražby víceúrovňového reliéfu.

Průkopníkem v oblasti taktilní grafiky produkované prostřednictvím reliéfních tiskáren je společnost ViewPlus Technologies, Inc., která své tiskárny dodává spolu s programem Tiger Software Suite. V České republice je technologie Tiger Software Suite provozována na několika pracovištích (vesměs na zařízeních Emprint Spot Dot), například ve Středisku ELSA pražského ČVUT nebo ve Středisku Teiresiás Masarykovy univerzity v Brně.

Fáze výroby

Proces rychlého vytváření reliéfních objektů pomocí uvedených asistivních technologií obsahuje dvě základní fáze: tvorbu podkladového výkresu a vlastní vyhotovení objektu v jeho reliéfní podobě.

Podkladový výkres

Tvorba podkladového výkresu je časově nejnáročnější a nejsložitější fází při vytváření taktilních reliéfních objektů. V podstatě je to právě tato fáze, která představuje největší překážku pro masivnější rozšíření taktilní grafiky. Důvodů je hned několik:

• Tvůrce výkresu musí být obeznámen s pravidly taktilní grafiky, ale na druhé straně mít cit i pro improvizaci v situacích, které pravidla uspokojivě neřeší.
• Musí ovládat grafický editor, případně být zručný manuální kreslíř.
• Musí vědět, kde si obstarat použitelné podklady a umět je náležitě využít (uplatnit podstatné rysy, obkreslit, generalizovat a podobně).

Bez podkladového výkresu se lze obejít pouze v případě, že byl již v minulosti zhotoven jiným tvůrcem. K tomu ale dochází vzácně. Obvykle výkres k dispozici není, nebo je nekvalitní, zastaralý, je vytvořen pro jiný účel nebo odlišnou výrobní technologii. Mnohdy výkres sice existuje, ale není veřejně archivován, takže o jeho existenci se nelze běžným způsobem dozvědět.

Vyhotovení reliéfu

Druhá fáze procesu vytváření reliéfních objektů, vlastní zhotovení reliéfu podle podkladového výkresu, je díky speciálním zařízením velmi rychlá a uživatelsky nepochybně atraktivnější než zdlouhavá práce s podklady; v případě mikrokapslového papíru jde o jeho zahřátí ve fuseru, v případě reliéfní tiskárny o vyražení na papír vyšší gramáže. V obou případech trvá proces řádově vteřiny, maximálně minuty, v závislosti na počtu finálních tiskových listů.

Zvláště u mikrokapslového papíru je však nezbytně nutné dodržet pracovní postup, který zajistí kvalitní výsledný reliéf. Do určité míry je postup odvislý od konkrétních komponent, které jsou k dispozici (typ fuseru, papíru, tiskárny, případně kopírky). Je třeba rovněž pohlídat, aby se podkladový výkres ještě před zahřátím vykreslil na mikrokapslovém papíru ve správné barvě, ideálně nemíchané z jiných barevných tonerů. Fuser musí být dostatečně zahřátý a vhodně nastavena provozní teplota pro tvarování reliéfu. Po vytištění je nezbytné pečlivě zkontrolovat výslednou kvalitu kresby. Pokud je celkově nebo místy hmatem nevýrazná, může se ve fuseru zahřát ještě jednou. Naopak jestliže jsou velké tmavé plochy popraskané nebo vyduté, bude třeba nastavit nižší teplotu a vytvořit reliéf znovu.

3D tisk v taktilní grafice

V souvislosti s budoucností taktilní grafiky se občas mluví také o 3D tiskárnách. Je nepochybné, že dodáním dalšího rozměru by řada objektů získala na zajímavosti a v některých případech by modely, oproti tradičnímu dvojrozměrnému reliéfu, detailněji zprostředkovaly skutečnost.

Je ale také třeba si uvědomit, že modelování je svou povahou zcela jiným oborem, klade si principiálně jiné cíle, a tak nemůže dost dobře nahradit kvalitně zpracovaný běžný reliéf. A i kdyby, bylo by to ve srovnání s tradičnějšími metodami zbytečně drahé, zdlouhavé a pracné. 3D tiskárnu navíc nelze zatím považovat za běžný kancelářský technický prostředek, který by bylo možné obsloužit tak snadno jako fuser nebo reliéfní tiskárnu. Rozhodně se ale 3D tisk vyplatí, pokud by měl být výsledný reliéf více strukturovaný, trvanlivý, určený k širokému využití, a také jestliže není na překážku jeho ne zrovna ideální skladovatelnost a přenositelnost.

Závěrem

Pro rychlou tvorbu taktilní grafiky lze využít relativně dostupné a časem již dostatečně prověřené technologie fuseru s mikrokapslovým papírem a reliéfní tiskárnu. Fuser představuje menší pořízovací náklady s výšším následným provozem, u reliéfní tiskárny je tomu naopak. Pracnost vyhotovení podkladového výkresu je u obou technologií přibližně stejná. Obrovskými výhodami jsou snadná reprodukovatelnost vyhotovených podkladů a jejich elektronická povaha umožňující online sdílení, a nepochybně také snadná obsluha obou zařízení.

Článek je převzat z Poradenských okamžiků 04/2020, zpravodaje Okamžiku, z. ú.