3D tisk: Kam jsme až došli? Kam kráčíme?

Petr Dušek

Na podzimní Agoře 2018 jsem měl možnost v plenární části letmo prezentovat naše posuny v oblasti 3D tisku a tématech souvisejících. Ve výstavní části pak účastníci Agory měli možnost si prohlédnout FDM 3D tiskárny a vytištěné objekty, ale také případně podebatovat nad svým 3D problémem. Svůj příspěvek si dovolím uvést i v tomto článku.

Technologie související se zachycením a zhotovením třírozměrných objektů nás dovedly k mnoha zajímavým projektům pro zrakově hendikepované; podle mého názoru jsou pouhým malým předvojem projektů dalších. Kam jsme až došli s 3D? A kam kráčíme s 3D?

Kam jsme až došli s 3D?

Pojďme si shrnout některé aktivity, které proběhly či probíhají (určitě na něco zapomenu):

• Workshopy o 3D tisku: Několik desítek lidí se zrakovým hendikepem se seznámilo alespoň letmo s tím, co to 3D tisk je, s 3D tiskárnami samotnými, s výhodami i nevýhodami 3D tisku. V tomto ohledu rozhodně patří dík Agoře, během které mnohé workshopy mohly proběhnout, ale i třeba sdružení Okamžik. Ve workshopech v různých podobách jistě budeme pokračovat i nadále.
• Tematické články v portálu Pélion: Několik skromných článků o 3D tisku jsem napsal pro portál Pélion. V tomto ohledu chci aktivitu zvýšit, neboť jednotlivé články o 3D tisku se stávají jakýmsi východiskem pro ty, kteří se o 3D tisk pro zrakově postižené, v jakékoliv podobě, začínají zajímat.
• Seminář o 3D tisku i pro učitele na Gymnáziu Nad Alejí v Praze: Z podnětu programu pro podporu kvalitního vzdělávání vznikl „seminář“, během něhož se zájemci seznamují nejen s 3D tiskem, ale i s tím, jak by mohl 3D tisk pomoci zrakově hendikepovaným studentkám a studentům. Učitelé i studenti mají možnost seminář využít ke zhotovení různých užitečných pomůcek, k seznámení se s realitou tvorby 3D objektů, využitím 3D tisku ve vzdělávání… Zatím jsme na začátku, ale tato aktivita má relativně velký potenciál a uvidíme, co všechno ještě přinese.
• Nesmír: Před několika měsíci jsme spustili Nesmír, neboli nesmírný vesmír pro nevidomé a slabozraké populárně naučnou formou. Samozřejmě s 3D modely. V tomto případě se snažíme pořádat hvězdářská setkání, během kterých se přístupnou formou lidé se zrakovým hendikepem mohou dozvědět o tom, co se zrovna děje na obloze, v astronomii, kosmonautice anebo v dalších souvisejících oborech. Postupně se nám zde nabalují dílčí aktivity, jako například spolupráce s hvězdárnami a planetárii, tvorba pomůcek atd. Tuhle aktivitu považuji za důležitou i z toho důvodu, že může mít potenciál být vzorem pro další obory – např. muzea, vědecko-technické parky, botanické zahrady atd. Zde bych neměl zapomenout, milý čtenáři, pozvat tě na další hvězdářské setkání, které proběhne v Brně (ve středisku Teiresiás) 26. listopadu od 18:00 a v Praze (v SONSu) 20. listopadu od 18:30. Svou případnou registraci, prosím, proveď přes web www.nesmir.cz. Setkání tentokrát proběhne v duchu famózního startu rakety Falcon Heavy od SpaceX, v současnosti nejsilnější nosné rakety. Pustíme si vybraný audio-video záznam a s pomocí základních 3D modelů rakety se staneme součástí jednoho z historických okamžiků kosmonautiky. Za Nesmír děkuji především středisku Teiresiás, SONSu, portálu Pélion, a především Radkovi Pavlíčkovi za nemalou organizační pomoc.
• Vedle zmíněných aktivit probíhá řada jiných, zejména zhotovování různých pomůcek na základě individuálních požadavků: např. jedna maminka pro svého nevidomého chlapce potřebuje mapu hvězdné oblohy, sluneční soustavy, buňku rostlinnou a buňku živočišnou, virus a bakterii; hvězdárny v Sezimově Ústí a v Táboře potřebují různé pomůcky a základní vybavení pro nevidomé atd. Mezi jiné aktivity bych mohl uvést například stojánky pro mobilní lupu, kterou je možné si objednat přes Tyflopomůcky. Jiný zajímavý požadavek má jedna paní profesorka, která pro své nevidomé studenty potřebuje modely koster ptáka, ryby a savce – na internetu volně k použití jsme našli vhodný pouze model kostry papouška, nikoliv ryby, nikoliv savce a tak zkouším různé fakulty, jestli by nám nepůjčily nějaký model pro naskenování a následný 3D tisk; pro případ, že bych nic nenašel, již jsem se teoreticky seznámil s tím, jak preparovat, tak nakonec tak jako tak se model zmíněných koster podaří získat.
• Občas nás osloví ta či ona organizace se zájmem o 3D tisk, tak se vlastně věnujeme i konzultantské činnosti.

Kam kráčíme s 3D?

• Určitě budeme pokračovat ve výše zmíněných aktivitách.
• Přístupnost 3D tisku. V daleko větší míře se budeme věnovat tématu přístupnosti 3D tisku, v plánu mám několik oblastí:
  • Komunikace s výrobci 3D tiskáren, 3D skenerů a softwarů pro 3D tisk o přístupnosti.
  • Vývoj nástrojů pro autonomní tisk: v tomto ohledu se chci zaměřit na využití tzv. strojového vidění.
  • Sdílený 3D tisk: již v současnosti se mi ozývají jedinci a organizace, které nabízejí využití jejich 3D tiskáren ve chvílích, kdy zrovna u nich nenalézají uplatnění. V tomto ohledu vidím značný potenciál.
• Jistě stojí za zmínku, že existuje trend ze strany výrobců 3D tiskáren a různých vzdělávacích organizací dostat 3D tisk na základní a střední školy.
• Lze předpokládat další témata. Například již v několika hlavách se zrodila idea zřídit na internetu místo pro sdílení souborů pro 3D tisk (a jistě se bude hodit i pro jiné technologie tvorby třírozměrných objektů). Mezi mnoha lidmi nezávisle na sobě existuje touha vytvořit publikaci s 3D modely (Harry Potter, Ze Země na Měsíc atd.)… nápadů kolem 3D se množí a více než kde jinde v tomto případě platí ono „Co visí ve vzduchu a co si žádá doba, může se nezávisle na sobě zrodit ve stovkách hlav.“ (prý Goethe); co napadne nás či vás, pravděpodobně napadlo již někoho dříve a / nebo pravděpodobně totéž napadne někoho i později; důležité není dělat jen věci jedinečné či „první“, důležité je také poučit se od zkušeností ostatních a smysluplné dělat racionálně a soustavně.

Možná stojí za zmínku, proč jsem svůj příspěvek pro Agoru nazval „3D vesmír (celý svět)“. Původně jsem 3D tisk chtěl využít pro populární a naučnou astronomii (či hvězdářství, chcete-li), nakonec jsem začal tisknout více věcí jiných než těch astronomických. Ale nakonec proč ne – český pojem „vesmír“ pochází z ruského весь мир (ves mir – „celý svět“), který svého času nahradilo slovo „všesvět“.