Braillské displeje: 02 Výrobci a distributoři

Radek Pavlíček

Pokud se podíváme na trh s braillskými displeji z globálního hlediska, zjistíme, že se jedná o poměrně konsolidovanou oblast trhu s kompenzačními pomůckami. Nejznámější produkty, jež jsou k dostání i na českém trhu, vykazují podobné kvalitativní a funkční standardy.

Nejvýznamnější událostí za poslední roky, která se produkce braillských displejů bezprostředně dotkla, bylo začlenění společností Freedom Scientific a Optelec do korporace Vispero (působící dříve pod názvem VFO Group). Období několika let před rokem 2015, kdy k tomuto sloučení došlo, bylo ve znamení odchodu několika společností z trhu, neboť při stále klesajících cenách braillských displejů, daných většími výrobci, začala být situace neudržitelná. Již tak malý trh se zredukoval na několik značek, přičemž každá z nich vychází ze své filozofie dané historickým vývojem. V subdodavatelském řetězci pro jednotlivé značky lze vysledovat společné prvky, kde každý z dodavatelů si udržuje poměrně vysokou kvalitu vyráběných komponent.

Eurobraille

Eurobraille je výrobce kompenzačních pomůcek sídlící ve Francii. Jeho zakladatel, Ioan Montane, se zabývá návrhem technologií pro kompenzační pomůcky již od roku 1980. Kromě braillských displejů pod označením Esys, které jsou stěžejními produkty Eurobraille, nalezneme v sortimentu této společnosti jak hardwarová, tak i softwarová řešení, jež rozšiřují profesionální možnosti braillských displejů.

Eurobraille je zastupován v České republice společností SYMBIO Access devices s.r.o. Produktová stránka věnovaná braillským displejům Esys nabízí několik modelů, které je možno rozdělit do dvou produktových řad – Esys Classic (někdy jen Esys) a Esys Light. Odlehčená řada Light se oproti té klasické liší zejména v absenci braillské klávesnice, z čehož plyne, že zde nejsou přítomny autonomní funkce pro zápis poznámek, schůzek a výpočtů, kterými disponuje klasická řada.

V rámci obou řad nejsou modely dále funkčně či koncepčně nijak zvlášť odlišné – každý z nich má především jinou délku zobrazovače, od níž se odvíjí i cena samotného zařízení. Řada Classic nabízí varianty o 12, 24, 40, 64 a 80 znacích, zatímco řada Light je dostupná ve variantách 24, 40 a 80 znaků. Reálně se pod jménem Esys Light běžně prodává pouze čtyřicetiznaková varianta.

Pro toto srovnání byly vybrány modely:

• Esys Light – čtyřicetiznakový klasický displej bez braillské klávesnice (dále jako E40L)
• Esys 40 – čtyřicetiznakový standardní terminál s braillskou klávesnicí (dále jako E40C)
• Esys 12 – dvanáctiznakový kapesní terminál s braillskou klávesnicí (dále jako E12)

Freedom Scientific

Společnost Freedom Scientific je spjata především se světově nejrozšířenějším odečítačem obrazovky JAWS. Řadu let je též tato společnost známá díky řadě braillských displejů Focus. Braillské displeje s tímto označením se objevily na trhu po roce 2000, kdy Freedom Scientific získala v akvizici potřebné technologie pro výrobu braillských displejů. Jednalo se o prověřené technologie, které téměř 20 let vyvíjela společnost Telesensory Systems.

Americkou společnost Freedom Scientific, vlastněnou korporací Vispero, v České republice zastupuje společnost GALOP, s.r.o. Produktová stránka věnovaná braillským displejům Focus nabízí několik modelů, které se liší v délce řádku zobrazovače (14, 40 či 80 znaků) a též samozřejmě v ceně, avšak funkčně i koncepčně jsou identické. Současná pátá generace, uvedená na trh v roce 2017, je u všech modelů vybavena braillskou klávesnicí pro vstup. Tu lze využít i pro zápis textu v autonomním režimu.

Pro toto srovnání byly vybrány modely:

• Focus 40 Blue (2017) – čtyřicetiznakový standardní terminál (dále jako F40)
• Focus 14 Blue (2017) – čtrnáctiznakový kapesní terminál (dále jako F14)

Společnost GALOP nabízí navíc za zvýhodněnou cenu výše uvedené dva modely pod názvem Focus Blue Duo (2017), jsou-li objednány společně.

Harpo

Polská společnost Harpo Sp. z o. o. byla založena ještě před pádem železné opony v roce 1985 a zabývá se vývojem a výrobou široké palety kompenzačních pomůcek pro zrakově postižené. Vznikala za podobných podmínek jako společnost Spektra v.d.n., která na českém trhu distribuuje některé její produkty.

Z katalogu společnosti Harpo nabízí Spektra na našem trhu kapesní terminál Braille Pen 14, který je zahrnut do tohoto srovnání (dále jako B14). Byl vyvinut ve spolupráci s dodavatelem kompenzačních pomůcek, společností Humanware, která jej distribuuje do zemí mimo střední Evropu pod označením Brailliant BI 14.

Humanware

Společnost Humanware sídlí v Kanadě a datuje své počátky do druhé poloviny 80. let, kdy ji pod názvem VisuAide založil pan Gilles Pepin. Tato společnost v minulosti spolupracovala na produkci braillských displejů se společností Baum USA, která svého času na vybrané sadě komponent vyvinula vlastní modely pro svou rodičovskou společnost Baum Retec AG a pro Humanware braillské displeje Brailliant. Společnost Humanware kromě braillských displejů používá braillské technologie ve svých modelech zápisníků s braillským vstupem a výstupem pod názvem BrailleNote.

Nová generace braillských displejů Brailliant byla vyvinuta ve spolupráci s jinými dodavateli než předchozí generace a nabízí celkem tři modely, přičemž každý z nich je specifický svou výbavou, určením a i původem:

• Brailliant BI 14 – čtrnáctiznakový kapesní terminál s braillskou klávesnicí
• Brailliant BI 40 – čtyřicetiznakový standardní terminál s braillskou klávesnicí
• Brailliant B 80 – osmdesátiznakový displej bez braillské klávesnice

Produkty Humanware na český trh dodává společnost Adaptech, s.r.o., přičemž je schopna dodat všechny uvedené modely. Toto srovnání bere v úvahu standardní terminál Brailliant BI 40 a kapesní Brailliant BI 14. Vzhledem k tomu, že Brailliant BI 14 je přeznačeným produktem společnosti Harpo (viz výše), je pod kódem B14 myšleno zařízení od obou českých distributorů Spektra a Adaptech, není-li uvedeno jinak.

Optelec

Společnost Optelec se sídlem v Nizozemsku má za sebou bohatou historii a prošla mnoha proměnami ještě před tím, než přešla do vlastnictví korporace Vispero. Předchůdce této společnosti, nizozemská Tieman B.V., hrála ve vývoji braillských displejů důležitou roli, neboť získala jeden z významných patentů v této oblasti. Akvizice americké značky Optelec, podle níž se společnost jmenuje, v druhé polovině 90. let, neměla na produkci braillských displejů zásadní vliv. Změna přišla až po restrukturalizaci firmy a sloučení s dalším významným nizozemským výrobcem braillských displejů Alva B.V. v roce 2005, čímž vznikla Optelec-Tieman Group.

Optelec je v České republice zastupován společností Spektra v.d.n. Ta na český trh dodává dva čtyřicetiznakové braillské displeje nesoucí značku Alva, oba jsou zahrnuty do tohoto srovnání:

• Alva 640 Comfort– čtyřicetiznakový standardní terminál s braillskou klávesnicí (dále jako A40C).
• Alva USB 640 Comfort – čtyřicetiznakový klasický displej bez braillské klávesnice (dále jako A40U)

Jedná se již o druhou generaci braillských displejů těžící z technologických zkušeností jak původní značky Tieman, tak přidružené značky Alva. Tyto dva modely nahrazují řadu Alva BC 6, která existovala i v osmdesátiznakové variantě a ke čtyřicetiznakové Alvě BC 640 bylo možno přikoupit přídavný modul s braillskou klávesnicí a zvukovým rozhraním.

Orbit Research

Americká společnost Orbit Research LLC působí na trhu s kompenzačními pomůckami již od konce 90. let, přesto patří k těm mladším, avšak dynamičtějším společnostem, které jsou v této příručce představeny. Braillskými technologiemi se zabývá posledních několik let, a to zcela na jiném principu, než je zvykem u ostatních zde diskutovaných braillských displejů.

V době tvorby tohoto materiálu je v ČR jediným standardně dostupným produktem Orbit Research v oblasti braillských displejů dvacetiznakový zápisník Orbit Reader 20. Avšak s technologií pro zobrazování Braillova písma, jež tento zápisník používá, má výrobce velké plány včetně uvedení víceřádkových displejů.

Orbit Reader 20 na český trh distribuuje společnost GALOP, s.r.o. Přestože je v tomto srovnání zařazen mezi ostatní braillské displeje (dále jako O20), jeho primární účel není sloužit jako externí braillský terminál, ale spíše jako čtečka knih či zápisník.

Obsah příručky

1. Braillský displej
2. Výrobci a distributoři
3. Testované braillské displeje
4. Konstrukce
5. Hmatový výstup a signalizace
6. Ovládání a braillský vstup
7. Podpora a funkce
8. Využití brailleských zobrazovačů při vzdělávání nevidomých, příklady dobré praxe
9. Souhrn