Braillské displeje: 08 Využití braillských zobrazovačů při vzdělávání nevidomých, příklady dobré praxe

Radek Pavlíček

Úvod

Schopnost číst a psát, tedy převádět lidskou komunikaci ze zvukové do grafické podoby a zpět, je jedním ze základních předpokladů lidské gramotnosti. Pro každého člověka je úspěšné získání této dovednosti přímo podmíněno dostupnými možnostmi, které má v průběhu svého vzdělávání k dispozici.

Zatímco lidé bez zrakového postižení mají těchto možností na výběr téměř neomezené množství, pro nevidomé je zásadním předpokladem jejich gramotnosti právě schopnost čtení a psaní v Braillově písmu.

I přes stále se zlepšující kvalitu odečítačů obrazovky a velmi dobrou srozumitelnost hlasových syntéz je pro nevidomé znalost Braillova bodového písma zcela nenahraditelná, a to jak jde-li o samotnou základní schopnost plnohodnotného čtení a psaní, tak v průběhu získávání a rozšiřování dalších znalostí a dovedností, nezbytných pro jejich úspěšné vzdělávání obecně.

Cílem této kapitoly je přiblížit čtenáři praktické příklady využití braillských zobrazovačů jako ideálních pomůcek, užitečných při vzdělávání nevidomých, napříč různými obory lidské činnosti.

Uvádíme zde hlavně situace, kdy braillský zobrazovač výrazně zefektivňuje či zjednodušuje samotný proces výuky přímo svou podstatou, tedy zpřístupněním textu v braillské podobě. Úspěšné využití například zobrazovačů s příslušnými autonomními funkcemi jako zápisníků považujeme spíše za doplňkovou možnost jejich použití, hlavně z důvodu absence interakce s vyučujícím, který neovládá znalost Braillova písma.

Získávání základní schopnosti čtení a psaní

Pro nevidomého uživatele braillského zobrazovače je velkou výhodou, zná-li Braillovo písmo jako takové již předtím, než začne braillský zobrazovač používat. K základnímu získání jeho znalosti může sloužit např. Pichtův psací stroj, často používaný jako primární prostředek pro výuku čtení a psaní nevidomých, na samotném počátku jejich vzdělávání.

Hlavním argumentem pro tento postup je značné množství dalších znalostí a dovedností, jež s úspěšným využíváním braillského zobrazovače přímo souvisejí a mnohdy, jde-li např. o úspěšné ovládání jeho autonomních funkcí absenci znalosti Braillova písma přímo vylučují. Konkrétně se může jednat např. o nutnost chápat ovládání zařízení, k němuž je zobrazovač připojen, znalost prostředí příslušného operačního systému a aplikací, schopnost psaní na klávesnici a v neposlední řadě porozumění samotnému prostředí konkrétního braillského zobrazovače jako takového.

Je tedy zřejmé, že pokud nevidomý uživatel umí číst a psát v Braillově písmu již před začátkem používání braillského zobrazovače, může se primárně soustředit na postupné získávání těchto a mnoha dalších souvisejících dovedností, aniž by byl limitován nutností učit se spolu s nimi navíc i Braillovo písmo, které v tomto případě je pouze nezbytným předpokladem pro plnohodnotné využívání samotného zařízení.

Praktické příklady efektivního použití

Jak již bylo řečeno v předchozích kapitolách, braillský zobrazovač je nejvíce užitečný hlavně v případech, kdy je potřeba přesně vnímat strukturu textu či jej efektivně upravovat. Oproti vnímání prostřednictvím hlasové syntézy, braillský zobrazovač nevidomému uživateli nabízí možnost vnímat zobrazený text přesně tak, jak vypadá, bez rizika například nesprávné interpretace na straně hlasové syntézy.

Tento způsob vnímání textu je obecně nejen velmi užitečný, ale pro úspěšné zvládnutí některých oborů přímo nezbytný. Zde uvádíme hlavně ty obory, u kterých braillský zobrazovač nezanedbatelnou měrou pozitivně ovlivňuje jejich úspěšné zvládnutí na straně nevidomého uživatele.

Jazyky

Při výuce jazyků tvoří braillský zobrazovač spolu s hlasovou syntézou ideální kombinaci pro současné pochopení psané a čtené formy textu. Uživatel tak rychle a přirozeně získává povědomí o tom, jak například příslušné slovo vypadá napsané a současně, je-li hlasová syntéza na dobré úrovni, může slyšet jeho správnou výslovnost. Díky tomu dochází ke komplexnímu chápání zvukové a grafické podoby daného jazyka, což výrazně přispívá k rychlosti a efektivitě jeho vstřebávání.

Příjemným bonusem je i fakt, že spolu se samotným jazykem se nevidomý zároveň přirozenou cestou učí i příslušný braillský zápis, včetně případného zkratkopisu studovaného jazyka.

Převodní tabulky, včetně zkratkopisů jsou dnes již běžnou výbavou všech pokročilých odečítačů obrazovky.

Přírodní vědy

Při výuce přírodních věd pomocí počítače je braillský zobrazovač opravdu velkým přínosem. Díky aplikacím, vyvinutým přímo pro tento účel, je možné prezentovat zápis příslušné braillské normy přesně tak, jak jej nevidomý potřebuje a zároveň například pro učitele na obrazovce ponechat původní vizuální podobu.

Další velkou výhodou je možnost mnohem komplexnějšího vnímání na straně nevidomého, a to díky tomu, že na braillském zobrazovači může, je-li toho schopen, číst zobrazený text zároveň oběma rukama. Typickým příkladem užitečnosti tohoto postupu může být výpočet lomeného výrazu, kdy nevidomý sleduje zároveň čitatele i jmenovatele, a vcelku rychle tak dojde k tomu, co by si na dalším řádku postupu měl vytknout před závorku.

Stejným způsobem pak lze efektivně postupovat i ve všech dalších případech, kdy je užitečné přesné a zároveň efektivní vnímání zpracovávané látky.

V tomto specifickém případě je velmi výhodné i to, že např. Dokument, obsahující matematiku je plnohodnotně srozumitelný i pro učitele, který nemusí znát její braillský zápis.

Hudba

Při výuce hudby může braillský zobrazovač být užitečný velmi podobným způsobem jako při výuce přírodních věd. Stejně jako v předchozím případě existují aplikace, umožňující zpřístupnit notový zápis současně v braillské i vizuální podobě. Díky tomu může učitel hudby pracovat s nevidomým žákem i bez nutnosti znalosti braillského notového zápisu.

Programování

Dalším oborem, v němž hrají braillské displeje nezanedbatelnou úlohu, je programování. Podobně jako při výuce jazyků zde nevidomý přesně vnímá strukturu kódu a může s ní velmi efektivně pracovat. Díky tomu může např. Dodržovat odsazení a obecnou, konvencemi definovanou strukturu, která je pak srozumitelná i pro všechny ostatní programátory či jde-li o výuku, pro učitele. Navíc díky výše uvedenému přesnému vnímání syntaxe dochází k mnohem rychlejšímu chápání zápisu příkazů než by tomu bylo s pouhým použitím např. Hlasové syntézy.

Shrnutí

Z výše uvedeného je patrné, že braillský zobrazovač může být při výuce nevidomých po všech stránkách užitečným pomocníkem. Společným rysem všech výše uvedených příkladů je fakt, že užitečnost braillského zobrazovače je přímo úměrná nutnosti přesně a podrobně vnímat zpracovávaný text, a to bez ohledu na aktuálně studovaný obor. Zároveň je však na straně nevidomého nezbytná dobrá znalost Braillova písma včetně příslušných norem pro zápis výše uvedených oborů, bez níž jakákoliv efektivita tohoto řešení postrádá smysl.

I když s postupným zdokonalováním asistivních technologií zájem o Braillovo písmo jako o nedílnou součást gramotnosti nevidomých obecně klesá, považujeme jeho znalost a schopnost jeho efektivního používání pro plnohodnotné vzdělávání nevidomých za zcela nezbytné.

Odkazy

Zde uvádíme odkazy na aplikace, vyvinuté přímo pro účely výuky nevidomých, s použitím braillského zobrazovače.

BlindMoose (doplněk do aplikace Word, určený pro zápis matematiky): https://www.teiresias.muni.cz/cz/veda-a-vyzkum/vyvojove-aktivity/blindmoose

Projekt Lambda (prostředí pro zápis matematiky): https://lambdaproject.org/

Orbit Teacher (prostředí pro vzdělávání nevidomých prostřednictvím zobrazovačů Orbit Reader): https://www.orbitresearch.com/product/orbit-teacher/

Lime (software pro práci s notovým zápisem) – http://dancingdots.com/prodesc/limealoud.htm

Obsah příručky

1. Braillský displej
2. Výrobci a distributoři
3. Testované braillské displeje
4. Konstrukce
5. Hmatový výstup a signalizace
6. Ovládání a braillský vstup
7. Podpora a funkce
8. Využití brailleských zobrazovačů při vzdělávání nevidomých, příklady dobré praxe
9. Souhrn