Braillské displeje: 05 Hmatový výstup a signalizace

Radek Pavlíček

Technologie braillských zobrazovačů

Testované modely jsou v pravdě tradiční, neboť je v nich užita technologie stará několik desetiletí založená na piezo elementech. Při průtoku proudu se vhodně tvarované prvky složený z různě piezo senzitivních materiálů prohýbají, čímž dochází přes převodové prvky k vytlačení příslušných bodů nad povrch zobrazovače. I přes dlouhé období, kdy cena této technologie byla vysoká a mobilita byla též limitována, vždy zvítězila spolehlivost a robustnost použitého řešení. V posledních 10 letech padly i tyto dvě omezení a v dnešní době jsou na trhu braillské displeje mobilní a s cenou odpovídající úzkoprofilovosti takové kompenzační pomůcky.

Přestože piezo elementy jsou při konstruování braillských displejů víceméně standardem, začíná být poslední dobou slyšet i o jiných technologiích. O20 je jediný mezi testovanými modely, který je osazen technologií založenou na lineárním pohonu. Každý bod zobrazovače je ovládán speciálně přizpůsobenými elektromagnety, což umožňuje dle potřeby vytlačit příslušné body nad povrch zobrazovače. Tato technologie je až o polovinu levnější, než jsou tradiční piezo elementy, avšak nedosahuje v současné době takových kompaktních rozměrů.

Dalším podstatným omezením je energetická náročnost přeskupování bodů na zobrazovači, což je řešeno postupným ovládáním daných segmentů displeje. Nový text není tedy zobrazen v jeden okamžik, ale v případě O20 po jednotlivých znacích během necelé sekundy, což je doprovázeno cvakavým, poměrně hlasitým, charakteristicky dominovým zvukem. Displeje založené na této technologii jsou tak vhodné spíše pro sekvenční čtení delších textů. Z tohoto důvodu takový displej je vhodný k sekvenčnímu čtení, např. knih, kdy nedochází k překotným změnám zobrazeného textu.

Konvenční braillské displeje mají nespornou výhodu v tom, že se mohou překreslit během jednoho okamžiku bez ohledu na to, o jak velké změny se jedná. Jsou tedy vhodnější pro dynamičtější práci, jako je editace textu. Protože k mechanické aktivitě dochází jen při změnách na displeji, lze braillské displeje považovat za tichá zařízení vyjma zmíněného O20. Přesto je možno zaregistrovat někdy rušivé efekty, např. promítá-li se na displej pravidelné blikání kurzoru.

U testovaných modelů se konstrukce zobrazovače zakládá na vhodném povrchu s pečlivě opracovanými otvory, jimiž prostupují dle potřeby tyčinky jehličky tvořící jednotlivé body Braillova písma. Je žádoucí, aby zobrazený bod byl dobře hmatný a zároveň otvory nezobrazených bodů téměř nehmatné. Na displeji se mohou vyskytovat jisté nerovnosti srovnatelné s perforacemi povrchu. Ty jsou způsobeny segmentací displeje, kdy ten je složen z jednoznakových buněk. S touto dříve běžnou metodou konstrukce se lze dnes setkat už jen u B14 a B40., u ostatních modelů je zobrazovač jedním jednolitým panelem.

Parametry zobrazovačů

Dříve zažitý termín “braillský řádek” evokuje, že běžně dostupné braillské displeje umí bez výjimky zobrazit naráz jeden řádek textu. Liší se pouze v délce řádku, kde platí, že čím delší řádek, tím více se displej hodí pro profesionální práci. Rozdělení testovaných modelů do jednotlivých kategorií je diskutováno v příslušné kapitole této příručky.

Další společnou vlastností pro počítačové zobrazování Braillova písma, kterou braillské displeje dodržují, je zobrazování osmibodových znaků. Minimálně u standardních textových dokumentů osmibodové normy pomáhají zcela vynechat prefixy pro čísla a velká písmena, a mít tak znaky na obrazovce a na braillském displeji v poměru 1:1. Spodní body 7 a 8 se též využívají k označení vybrané položky či místa kurzoru, aniž by byl výrazněji ovlivněn zobrazený text.

Komfort čtení, jenž je při delším používání důležitý, je u současných braillských displejů na velmi dobré úrovni. Jak povrch zobrazovače, tak i body tvořící braillské znaky, se svou strukturou blíží Braillovu písmu vyraženému na papír. Tedy povrch je nepřilnavý a příjemný na dotek, což zejména znamená, že prst přejíždějící přes vystouplé body, nesmí mít pocit žádné ostrosti.

A40C a F* dovolují v pěti stupních regulovat tlak, kterému jsou body schopny odolat při přejíždění prstem a jeví se potom více či méně výrazné. Jistá pružnost bodů je vlastnost všech braillských displejů s piezo elementy, tedy i těch, které tlak regulovat neumožňují. Technologie lineárního pohonu u O20 pevně fixuje body ve svých pozicích, což v běžných podmínkách není překážkou, i když nemusí vyhovovat všem uživatelům.

Signalizace

Braillské displeje během používání mohou kromě samotné práce s textem v Braillově písmu podávat uživateli informace o stavu zařízení, o provedené akci či o atributech zobrazeného textu. Eventuální zobrazování atributů textu či stavu připojeného zdrojového zařízení se děje skrze tzv. stavové buňky displeje. Ty byly dříve vyhrazeny a konfigurovány samotným braillským displejem, avšak nyní, pokud si je přeje uživatel využívat, musí si k tomu přizpůsobit konkrétní volby odečítače obrazovky.

Některé testované modely stav zařízení či interakce s ním oznamují navíc v následujících situacích:

• Zapnutí zařízení: A40C + B14 = standardně zvukem, O20 = zobrazením všech bodů). Po zapnutí všechny testované modely zobrazují uvítací oznámení, např. název zařízení….
• Připojení/odpojení zdrojového zařízení: A40C + B14 + B40 = standardně zvukem, A40U + E* + F* = zobrazením oznámení.
• Aktivace naváděcích tlačítek: A40C = volitelně zvukem, B14 = standardně vibrací.
• Aktivace tlačítek posunu: A40C = volitelně zvukem.
• Oznámení nízkého stavu baterie: A40C + B14 + B40 = standardně zvukem, E* = zvukem, F* + O20 = hmatem (zobrazení příslušných braillských bodů nezávisle na zobrazovaném obsahu)
• Oznámení aktualizace firmware: B40 = bstandardně zvukem

Z výše uvedeného vyplývá, že pro B14 a B40 je zvuková signalizace nedílnou součástí jejich provozu, zatímco A40C dovoluje navíc zvukovou signalizaci nadstandardně konfigurovat. Nelze ovšem říci, že modely, jež zvukovou či vibrační signalizaci postrádají (zejména F* a O20), by v možnostech informování uživatele nějak zaostávaly, např. hmatové znázornění blížícího se vybití akumulátoru F* je efektivní. Též je vhodné pozitivně ocenit, že B14 pro aktivaci dotykových naváděcích tlačítek nabízí vibrační odezvu.

Obsah příručky

1. Braillský displej
2. Výrobci a distributoři
3. Testované braillské displeje
4. Konstrukce
5. Hmatový výstup a signalizace
6. Ovládání a braillský vstup
7. Podpora a funkce
8. Využití brailleských zobrazovačů při vzdělávání nevidomých, příklady dobré praxe
9. Souhrn